Béčko: Sezóna 2017/2018 (podzim)

Blatnice H. Huť 1:8 Reportage Ne 10.9. 15:00
Blatnice Líně B 1:1 (PK 4:5) Reportage Ne 17.9. 15:00
Kozolupy B Blatnice 6:2 Reportage Ne 24.9. 16:30
VOLNO Ne 1.10.
Sulkov B Blatnice 2:4 Reportage Ne 8.10. 15:00
Blatnice Přehýšov 1:3 Reportage Ne 15.10. 15:00
Zbůch B Blatnice 1:3 Reportage So 21.10. 12:30
Blatnice Všeruby B 1:3 Reportage Ne 29.10. 14:30
Pernarec Blatnice 1:1 (PK 2:4) Reportage Ne 5.11. 14:00

Ostatní výsledky a tabulka na webu FAČR




Slovan Blatnice (B) – Sklo Union Heřmanova Huť (A) 1:8 (0:5)

Darda na rozkoukání

Neděle 10. 9. 2017 V rámci přípravy jsme odehráli dva zápasy, na Sulkově jsme vyhráli 2:8., v Přehýšově remizovali 1:1. Tým doznal řady změn, z Heřmanky se vrátili Hauí s Kemem, z fotbalové dovolené Knedlíček s Řízkem. Novou pralesní sezonu jsme zahajovali na domácí půdě proti Heřmance, která na jaře nebyla schopná dohrát soutěž a rozprášila zbylé torzo týmu. Hrací plocha v Heřmance měla být údajně využita pro pěstování konopí nebo chovu čínských prasat, nakonec se heřmanští srdcaři dali dohromady, složili tým plný známých tváří s věkovým průměrem lehce pod 40 a podle bookmakerů měli být černým (šedivým?) koněm soutěže. V klíčovém zápasu podzimu za nás bohužel nemohl nastoupit nakřáplý Kobreti ani zraněný Georginhu...

První dvacetiminutovka byla oťukávací, hrálo se převážně ve středu hřiště. Heřmanské zadáky nejvíce zaměstnával Jimmba, který při zpracování předváděl svá lepidla a vymýšlel ulice pro nabíhající spoluhráče. Branku se nám ale ohrozit nepodařilo, šance končily (v lepším případě) centrem do vápna. Hosté toho také moc nepředvedli, finálová přihrávka se jim vůbec nedařila. Leoš se plně věnoval roli libera, vzniklé díry vykrýval Honek s Mishou a vypadalo to na klasické pralesní ospalé odpoledne. Opak byl bohužel pravdou... Během deseti minut nám totiž hosté nasázeli 5 branek! Dvě vsítil Vesi, když si narazil s mladíkem na lajně, podíval se na bránu a poslal míč přesně kam potřeboval. Třetí branka šla na vrub Dana, když mu lehká střela sklouzla přes ruku... Poločasový hvizd nás vysvobodil za stavu 0:5!

Ve druhé půli vyztužil post předstopera Ťafík, Aleš posílil střed zálohy, Řízek se stáhl na beka a Hauí se přesunul na lajnu. Hosté sice navýšili na 0:6, ale konečně se nám podařilo zastavit jejich brankostroj a dokonce jsme vstřelili čestnou branku, když se do Maova centru položil Aleš a mířil přesně k tyči. Další oživení vnesl do hry Rubi s Vločkou, ale fatálně nám chyběl Šindus na hrotu a Georginhu nebo Kobreti v záloze. Hosté v závěru zatloukli do naší rakve ještě dva pojišťovací hřebíčky a uzavřeli skóre na konečných 1:8. Pokud se jejich úzkému kádru vyhnout zranění, nevydrží v pralese dlouho...

Příští zápas: neděle 17.9.2017 od 15 hodin doma s Líněmi (B), sraz 14:15.

Sudí: Lapka

Branky: 61’ Aleš
Žlutky: bez karet
Sestava: Dan (46’ Vojta) – Knedlíček (46’ Ťafík), Misha (C), Leoš (46’ Aleš) – Řízek, Mao, Hauí, Kemo – Keňa (55’ Rubi), Jimmba (60’ Vločka)

Author: Tomek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (B) – Baník Líně (B) 1:1 (1:0) PK 4:5

Hledá se střelec

Neděle 17. 9. 2017 Druhý zápas jsme hráli opět doma, na debakl s Heřmankou jsme chtěli rychle zapomenout a líňské béčko bylo vzhledem k absenci hokejistů ideálním soupeřem na spravení nálady.

Začátek však nebyl příliš idylický, pár hráčů bez omluvy nedorazilo, mlaďasové přišli těsně před výkopem, sestavu jsme třikrát předělávali, díky :-( Pomohl Stehno, který si během 5 minut obstaral výstroj a měli jsme dva hráče do pole na střídačce.

V prvních dvaceti minutách toho moc k vidění nebylo, směrem dopředu jsme vyprodukovali pouze pár centrů do vápna, slibně vypadala hlavička Jimmby, ale zakončení v záklonu chyběla razance i přesnost. Stoperská dvojice Kobreti & Misha fungovala spolehlivě, dvě střely zpoza vápna zlikvidoval Dan. Vedení nám zajistil ve 30. minutě prémiovým gólem po comebacku Řízek, když vybojoval míč na půlce, prvního hráče obešel šťastně po šprajcu, dalším dvěma ale ukázal záda, před vápnem přihrál do strany Hauímu, který po krátkém zatažení perfektně nacentroval do malého vápna, kde číhal znovu Řízek a placírem chladnokrevně vsítil! Vedli jsme 1:0 a recept na líňskou obranu byl jasný, stačilo ho párkrát zopakovat... Do poločasu se už ale skóre neměnilo.

I ve druhé půli jsme byli aktivnější, ale přejít přes dva veterány v líňské obraně byl neřešitelný oříšek... Oživení přinesl až Vločka, který měl sice perfektní výběr místa, ale katastrofální koncovku. Hostům stačilo jedno zaváhání naší obrany a bylo vyrovnáno. My jsme do konce zápasu pokračovali ve vraždění a utkání dospělo až k penaltovému rozstřelu, který jsme v šesté sérii prohráli 4:5.

Příští zápas: neděle 24.9.2017 od 16:30 hodin v Kozolupech, sraz 15:15.

Sudí: Kořen

Branky: 30’ Řízek
Žlutky: bez karet
Sestava: Dan (46’ Vojta) – Káva, Misha, Kobreti (C), Řízek – Hauí, Aleš, Torres, Kemo (61’ Stehno) – Jimmba, Leoš (54’ Vločka)

Author: Luňák


Zpět na přehled




Sokol Kozolupy (B) - Slovan Blatnice (B) 6:2 (2:1)

Vysoká prohra po solidním výkonu

Neděle 24. 9. 2017 Áčko hrálo ve stejnou dobu v Kaznějově a hráčů nebylo nazbyt... Kromě zraněných odpadlo pár kusů na moribundus, ale i s tím jsme počítali... Po vlně omluvenek 2 hodiny před zápasem už bylo zle. Nejhorší situace byla s postem gólmana... Po přetlaku brankářů v minulých zápasech se tentokrát nedostavil ani jeden a do brány musel Vločka.

Sestava domácích doznala větších změn, které zřejmě souvisí s postupem jejich A-týmu do B-třídy. Mnoho hráčů jsme nepoznávali... Kozolupy nakoupily jak mladíky kolem 18, tak starší borce se zkušenostmi z krajských soutěží. Zvláštní bylo, že na lavičce měli 5 hráčů, přitom A-tým odjel do Postřekova ve 13 lidech!?! Vítězství v pralesní lize mělo zřejmě vyšší prioritu, napovídala to i přítomnost šedé eminence Savalda.

Očekávali jsme tlak domácích, ale byli jsme rovnocenným soupeřem. Skóre mohl otevřít Leoš, který se prosadil ve vápně domácích... Obránce mu brknul o paty, Leoš se poroučel k zemi, učebnicová penalta! Jenže běžela sotva 5. minuta a to bylo na Kreutze moc brzy, penaltu nepísknul. Kemo se brzy zorientoval na postu útočníka a ve spolupráci s Hauím a Maem proháněl domácí zadáky... Běžela 16. minuta, Kemo si před vápnem zvedl míč patičkou, ve vápně přehlavičkoval stopera, brankáře si vychutnal dokonalým lobem a vedli jsme 0:1! Domácí rozchytali Vločku několika střelami ze střední vzdálenosti, postřeh prokázal při hlavičce z bezprostřední blízkosti - elitní hlavičkář Moschna mířil na zem k tyči, ale Vločka ho vychytal házenkářským rozštěpem! Zvýšit jsme mohli po šanci Maa, ale Kreutz ani tentokrát nesebral odvahu k pokutovému kopu za evidentní sražení Maa ve vápně. Co taky čekat od vochovského rozhodčího v Kozolupech...

Domácí vyrovnali po povedené střele z 25 metrů, která Vločkovi zaplula pod víko. Jeho robokop-rameno mu nedovolilo střelu vyškrábnout. Pár minut na to se domácí trefili podruhé a strhli vedení na svojí stranu – 2:1. Kreutz předvedl své charisma, když vyráfoval na Kema po nakopnutí kozolupského beka míčem do obličeje... Hráč zůstal na zemi, nikdo nehrál, Kemo míč odkopl do autu a Kreutz zuřil, proč zakopává míč, když přerušil hru... No nic, zlatej Kempes.

Úvod druhé půle vyšel lépe domácím. Na 3:1 zvýšili po nechytatelném projektilu z hranice šestnáctky. V tu dobu jsme byli přitom na hřišti aktivnější, Kobreti se prohodil s Mishou na předstoperu, jenž začal uplatňovat své kreativní schopnosti, podporovat naše útočné aktivity a nejednou se objevil i v pokutovém území soupeře. Hauí s Kemem byli u všech míčů první, drzými kličkami místy až provokovali protihráče, ti se pak často uchylovali k faulům. Kreutz se dokonce odvážil k udělením dvou žlutých karet! Mao nedal soupeři ani metr zadarmo, v soubojích tělo na tělo dával soupeři pocítit tvrdost svých kostí, hru jsme měli plně pod kontrolou a domácí hrozili pouze z brejků. V naší obraně dominoval Knedlíček, který postavil na své straně zeď, prezentoval se několika výstavními skluzy, v jednom z ojedinělých závarů vykopával míč z brankové čáry a pamětníci nemohli nevzpomenout na fotbalový styl otce Žáby. Kontaktní branka byla na spadnutí, domácí jsme donutili k chybám... Kozolupský brankář, který si nechává říkat Nojer (chacha), nemohl zkousnout naší převahu... Svojí frustraci se pokusil odbourat vyběhnutím k lajně, kde se snažil udělat Kemovi kliku, ale nakonec byl rád, když míč zakopl do autu, mazal do kysny a pomalu se těšil na večerní dávku diazepamu... Naše aktivita byla odměněna v 70. minutě, kdy se na pravém křídle prosadil Hauí a z úhlu prostřelil Nojera k bližší tyči! Za stavu 4:2 měl blízko k brance Leoš, ale dvacetimetrový průnik mu sebral síly k tvrdšímu zakončení... Celou dobu jsme se obávali zranění, protože nebylo koho střídat... V posledních deseti minutách ale Alešovi ruplo v jeho robokop-noze (zvuk jako při prasknutí větve), Pibarovi se obnovilo píchání v tříslu a závěr utkání se po hřišti pohybovali se zaťatými zuby. Přesto jsme stále měli více za hry... byť domácí ze dvou brejků znehodnotili skóre zápasu na konečných 6:2. Výsledek neodpovídá průběhu zápasu, fotbalově jsme měli navrch, tři branky domácích byly šťastné, Vločkovi patří dík za odvahu vlézt do brány! V tabulce pralesní ligy jsme se ocitli na nelichotivé poslední příčce s jediným bodem.

Příští týden máme volno, další zápas hrajeme v neděli 8.10.2017 od 15:00 na Sulkově, sraz 14:00.

Sudí: Kreutz

Branky: 16’ Kemo, 70’ Hauí
Žlutky: bez karet
Sestava: Vločka – Káva, Misha, Kobreti (C), Knedlíček – Hauí, Aleš, Mao, Pibaro – Kemo, Leoš

Author: Tomek


Zpět na přehled




Sparta Sulkoff (B) - Slovan Blatnice (B) 2:4 (1:1)

První podzimní tříbodová výhra

Neděle 8. 10. 2017 Pokud jsme se chtěli odlepit z poslední příčky pralesní tabulky, museli jsme na Sulkově vyhrát. K dispozici byl v podstatě kompletní kádr, omluvil se pouze moribundusem sužovaný Jimmba a zuby sužovaný Šindus. Překvapivě se ukázal Řízek, který byl od zápasu proti Líním, kdy se zapsal do střeleckých statistik, nezvěstný. V tomto ohledu nám do karet nehrála ani vítězná šňůra plzeňské Viktorky...

První půle byla plná nepřesností na obou stranách, oba týmy se potýkaly s velkými rozměry hrací plochy. Soupeře jsme přehrávali na pravé straně, kde působila úderná trojice Johan – Řízek – Kemo, zde pramenila většina našich útočných akcí. První střelu na branku si připsal Řízek, pouze však vyprášil rukavice sulkovského čapáka. Vedení nám získal Kemo, když vybojoval míč u rohového praporku, nacetroval na přední tyč a překvapený brankář si míč napleskal do šibenice – 0:1! I v dalších minutách jsme měli více ze hry, Řízek nešetřil střeleckým prachem, ale chyběla přesnost. Domácí vyrovnali v podstatě z jediné šance, kdy zahrávali rohový kop a míč po hlavičkovém souboji Maa s domácí maxinohou dopadl na protihráčova záda a dokutálel se do brány. Po vyrovnání domácí trochu ožili, obzvlášť nepříjemná byla hlavně čtyřka, sudí Kreutz dokola hrozil „ty ty ty, ještě jednou a dostaneš kartu“, křidýlka mu musel přistříhnout Káva... Kreutz byl tradičně slabý, bál se udělovat karty, neodhodlal se k tomu ani po učebnicové kose na Johana, po které musel Johan zanedlouho střídat. Vedení nám do poločasu mohl vrátit Vločka, jeho hlavičku na zadní tyči zastavila tyč!

Do druhé půle jsme poslali čerstvé síly, Bony s Hauím zařadili trvale vyšší rychlostní stupeň a sulkovská obrana dostávala zabrat. Střelám ze střední vzdálenosti ale chyběla přesnost a ve vápně selhávala finálová přihrávka... Podobně jako v Kozolupech se individuálně prosadil Kemo, když přeloboval beka i s brankářem a ve skluzu sklepl míč do branky – 1:2! Provedením branka spadala do kategorie Forrest Gump, vypadalo to, jako kdyby si narazil o manťák!?!

Naše druhá branka domácí hráče notně demoralizovala, beci se hádali, útočníci provokovali. Svoji pověst potvrdil střídající Tonda Maschek, který byl součástí jarního transferu Líně <-> Sulkov. Fotbalově ok, ale lidsky katastrofa… Odpověděli jsme nejlepším možným způsobem – Hauí se urval na pravé straně, přihrál Bonymu, který na hranici šestnáctky zpracoval skákavou přihrávku, přihrát nebylo k tomu, vypálil a míč zaplul přesně k tyči – 1:3! Pojistku měl na noze Vločka, ale znovu posunul hranici toho, co se dá zavraždit, když tváří v tvář brankáři přepálil bránu téměř z malého vápna! Svůj čin brzy napravil když po pár minutách stanul v podobně výhodném postavení, ale přihrál lépe postavenému Maovi, který obešel beka, nechal promluvit své predátory a dělovkou po zemi propálil brankáře!

Příští zápas: neděle 15.10.2017 od 15:00 doma proti Přehýšovu, sraz 14:15.

Sudí: Kreutz

Branky: 10’ Kemo, 65’ Kemo, 68’ Bony, 75’ Mao
Žlutky: Kemo
Sestava: Dan (46’ Vojta) – Káva (46’ Ťafík), Misha, Kobreti (C), Johan (55’ Leoš) – Řízek (50’ Hauí), Aleš, Mao, Pibaro (46’ Bony) – Kemo, Vločka

Author: Luňák


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (B) – Sokol Přehýšoff 1:3 (0:2)

Proti bláznům nám to nejde

Neděle 15. 10. 2017 Derby s Přehýšovem bylo tradičně vyhecované. Přehýšov od podzimu znovu posílil, zřejmě ne náhodou doplnili do týmu další hráče, kteří stylem hry odpovídají Rackům... Utkání nebyl přítomen ani jeden z Luňáků a dochovaly se pouhé střípky.

Zápas byl plný tvrdých soubojů, vzduch smrděl sádrou. K bitce nebylo daleko poté, co mimořádně přemotivovaný Racek dojel Vojtu a pochroumal mu žebra. Při následné vendetě se potvrdilo, že z Racka krev neteče... Pokoušeli jsme se kombinovat, ale agresivní presing soupeře nám dělal problémy. Hosté vstřelili v první půli dvě branky a brzy po začátku druhé navýšili na 0:3. Oproti Přehýšovu jsme měli nabitou střídačku, ale nedokázali jsme toho využít. Měli jsme územní převahu, ale gólových šancí bylo jako šafránu. Solidní příležitost měl Jimmba, čestný úspěch vstřelil v závěru Hauí.

Sudí: Lapka

Branky: 88’ Hauí
Žlutky: Káva, Ťafík, Jimmba
Sestava: Vojta (46’ Dan) – Káva (60’ George), Misha (C), Ťafík, Johan – Keňa (46’ Kemo), Aleš, Mao, Pibaro – Leoš (40’ Jimmba), Torres (50’ Hauí)

Author: Luňák


Zpět na přehled




Baník Zbůch (B) - Slovan Blatnice (B) 1:3 (1:1)

Spassitel Naná

Neděle 21. 10. 2017 Oba týmy Slovanu hrály v sobotu, trenéři ladili sestavy prakticky celý týden, nakonec bylo jako obvykle všechno jinak... Vločka zápasil s chřipkou, Torres byl na antibiotikách, Řízek nedokázal díky příznivé ceně piva (8 CHF) opustit švýcarský Luzern, poslední kapkou byla omluvenka Johana, kterému přivezli beton - údajně na základy provozovny kadeřnictví!?! Piškoot nám pomohl uvolněním Hauího s Kemem, hlavní žolík však do Zbůchu dorazil pár minut před výkopem - Naná! Při pohledu na 6 dorostenců v sestavě domácích bylo evidentní, že půjde o souboj mládí vs. zkušenost...

Zbůch začal podle očekávání aktivně, ve středu mozek Třešník, na krajích mladíci. Naše improvizovaná sestava se teprve seznamovala, nedokázali jsme udržet míč, Leoš na brku prodělával úvodní krizi. Vedoucí brance domácích v 6. minutě se nikdo nemohl divit, vypadalo to na příděl... Postupně jsme se ale zlepšovali, první varování vyslal Aleš, jehož pohotová přízemní střela zpoza vápna olízla tyč! Vyrovnání zařídil Leoš, který si na levé straně poradil s obránci, z brankové čáry poslal centr na zadní tyč, brankář na přední tyči se natahoval marně, přitom Honek dávno věděl, kam Leošův centr doplachtí a pohodlně hlavou proměnil. Domácí se pokoušeli strhnout vedení znovu na svojí stranu, ale naše obrana odolávala a nejednou nás podržel Wany - zejména když eliminoval sólo zbůšského forwarda, který se pokusil zakončit střelou k tyči, ale Wany ho hokejovým rozklekem vytěsnil mimo brankové zařízení.

Baníkovci vystřídali do druhé půle 4 hráče, hrálo se od vápna k vápnu, domácí měli mírnou převahu, ale oba týmy jakoby byly spokojené s remízou. Naná byl při chuti, zkušeně rozděloval míče a domácí zadáci ho ubránili jen díky faulům. Po jednom kriminálním zákroku na koleno musel ze hry :-( Postupně jsme převzali aktivitu a brzy se dočkali druhé branky... Kemo si narazil s Leošem, před vápnem se dostal do souboje a míč vyplaval přesně na středu vápna, kde Honek znovu potvrdil svoji intuici pro výběr místa a chladnokrevně prostřelil brankáře do protipohybu – 1:2! Na poslední dvacetiminutovku jsme vypustili Hauího... Honek se stáhl na beka, Hauí naskočil na pravý okraj zálohy a domácí si s ním vůbec nevěděli rady... I naší třetí branku vsítil pravý half, když si Hauí udělal z domácích slalomové tyče, s kapkou štěstí obešel stopera i s gólmanem a zasunul do prázdný - 1:3! Radost z výhry byla obrovská. Milovníkům statistik neunikl fakt, že se Honek dostal do čela podzimních střelců (součet A+B), přitom odehrál pouze 4 mače!

Příští zápas: neděle 28.10.2017 od 14:30 doma proti Všerubům.

Sudí: Sopl

Branky: 35’ Honek, 67’ Honek, 85’ Hauí
Žlutky:
Sestava: Wany – Káva (70’ Hauí), Misha, Mao, Ťafík – Vločka (65’ George), Aleš, Kobreti (C) (77’ Jimmba), Honek – Naná (50’ Kemo), Leoš

Author: Luňák


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (B) – SK Všeruby (B) 1:3 (1:0)

Powerplay ve větru nevyšla

Neděle 29. 10. 2017 Předpověď počasí se naplnila a od rána fučelo od západu kolem 30 m/s, topoly se zlověstně ohýbaly a zlámané větve se válely až ve vápně. Hosté ze vzdálených Všerub ale dorazili a odkládat zápas na jindy se vzhledem k nejistému počasí nikomu nechtělo... Kromě dlouhodobě zraněného Pibary se omluvil Mao (služební cesta do Pekingu) a Ťafík (školkový moribundus). Ještě dvě hodiny před zápasem byli k dispozici 3 brankáři a trenéři si lámali hlavu, kdo půjde do brány... Čapáci ale opět nezklamali, Wany zkejsnul v práci, Dan byl na hasičském výjezdu. Naštěstí dorazil Vojta, který má za podzim (nepočítáme-li Jimmbu Icemana) největší tréninkovou docházku ze všech brankářů Slovanu!

Zásadním úkolem pro Kobretiho bylo vyhrát los a začít první půli po větru. Pětikoruna málem uletěla, ale Kobreti poprvé v sezoně los vyhrál! Utkání se vyvíjelo velmi slibně, už v 10. minutě byl ve vápně sražen pronikající Kemo, exekuce pokutového kopu se ujal Jimmba a proměnil jí naprosto nechytatelným způsobem – pálil těsně k tyči, míč obkroužil celou síť za zády bezmocného brankáře – tu by nechytil ani Buffon v nejlepší formě – vedli jsme 1:0! S přispěním větru jsme snadno drželi územní převahu, naším cílem byly 3 až 5 branek, aby byla druhá půle proti větru v klídku... Jenže míč nám často utíkal a kolmice sbíral pozorný brankář. Všerubský pomezní musí být v civilu posunovačem u Českých drah, z pralesa jsme zvyklí, že sporné situace mává většina pomezních ve prospěch svého týmu, ale několikametrové neofsajdy byly za hranicí normálu. Obrovskou šanci nám nabídl všerubský brankář, když zamachroval, vytáhl se téměř na půlku, tam o míč přišel a pelášil zpátky do brány... Kemo rychle odcetroval do vápna, kam dokonale zabíhal Aleš, jenže brankář se stihl vrátit a Aleš ho v běhu dokonale trefil... Do šance se dostal i elitní hlavičkář Honek, jisté brance zabránil obětavým způsobem všerubský K1-fighter též známý jako Kosí bratr I, byť za cenu vlastního zranění – záhy odstoupil... Poločas se blížil a hubené jednobrankové vedení nám přílišnou jistotu do druhé půle nedávalo... Kobreti si navíc natáhl stehenní sval a musel neprodleně střídat... Čekali jsme na přerušení, ale všechny míče se jako na potvoru odrážely k němu a když viděl Kema nabíhajícího do volného prostoru, neodolal a s nataženým svalem se pokusil nacentrovat... následovalo kvílivé UÁÁÁÁÁ!!! a šel k zemi jako po zásahu proudem. Kobreti nebyl schopen chůze, k lajně mu pomával jeden z protihráčů, s pomocí přispěchal i Jimmba... Posléze se ukázalo, že Jimmba šel Kobretiho vyprovodit jen pro to, aby mu odebral kapitánkou pásku!

Do druhé půle naskočil Řízek, který střídal Johana, jenž až těsně před hvizdem přiznal, že ho „trochu“ bolí noha, že ta traverza, co mu padla v sobotu na achilovku byla docela těžká... Hra proti větru byla podle očekávání obtížná, brzy jsme bohužel přišli o druhého středopolaře Aleše a pokrytí prostoru ve středu hřiště bylo bez Kobretiho, Aleše a hlavně Maa větším problémem než se zdálo... Obrana, která toho v první půli neměla moc na práci se začala rychle zahřívat na provozní teplotu, Leoš se kromě úkolů libera musel věnovat i hře dozadu... Spoluhráčům zabrnkal na nervy hlavně při jednom z nákopů hostů, kdy si byl 100% jist, že míč nedoběhne on ani všerubský útočník... když viděl, že je zle, začal gestikulovat rukama a radit Mishovi, co má dělat... z této akce vyrovnávací branka naštěstí nepadla. Kliku jsme měli i po Mishově namazání, ale brzy jsme si limit štěstí vyplácali... Z nenápadné akce na pravé straně vzešel přízemní centr, na který nedosáhl Káva ani Misha, míč propadl na Vojtu, který si téměř po hodině hry měl poprvé sáhnout na míč, fatálně promáchl a všerubský útočník pohodlně uklidil do prázdné 1:1. Do hry se zapojil Bony a Hauí, sestava byla solidně nabitá, ale nejen díky silného větru jsme chybovali v rozehrávce a přejít přes šedesátiletého stopera byl neřešitelný problém. Hostům stačil jeden brejk, při kterém si Vojta vybral další slabší chvilku a na lehkou střelu si sáhl až při výlovu ze sítě. Z naší strany to byla taková nepřiznaná powerplay... V závěrečném vabanku hosté znovu z brejku uzavřeli na konečných 1:3.

Příští zápas: neděle 5.11.2017 od 14:00 v Pernarci, sraz 12:45.

Sudí: Vocas

Branky: 10’ Jimmba (PK)
Žlutky:
Sestava: Vojta – Káva, Misha, Leoš, Johan (46’ Řízek) – Kemo, Aleš (59’ Hauí), Kobreti (C) (32’ George), Honek – Jimmba, Vločka (59’ Bony)

Author: Luňák


Zpět na přehled




Sokol Pernarec - Slovan Blatnice (B) 1:1 (1:0) PK 2:4

Leoš soupeře psychicky rozebral, Kobreti dorazil

Neděle 5. 11. 2017 V poslední kole nás čekal tým Pernarce, který aktuálně drží druhou příčku pralesní ligy a zjevně touží po návratu do prestižní III. třídy. Brankáři nezklamali: jeden marod, druhý zaneprázdněn, třetí nezvěstný (byť jeho VW Pašík parkoval v době srazu před hřištěm!). Naštěstí máme Jimmbu Icemana a byla jen škoda, že nemohl nastoupit do útoku. V Pernarci nás přivítaly klasické povětrnostní podmínky... Ideální místo pro natáčení severských hororů, majora Zemana, případně pokračování seriálu Synové a dcery Jakuba skláře, protože jak trefně poznamenal Mao, tady musí být všichni příbuzní.

V základní sestavě jsme poskytli maximální prostor hráčům nastupujících za A-tým. Kobreti obětavě přenechal místo mladším hráčům, přitom jak se později ukázalo, natažený sval měl zcela vyléčen! Po zápase prozradil, že sval léčil Muňosovou masáží, dvěma výběhy (Sedlák!) a roztlačováním své Hondy WRC, která těsně před odjezdem na sraz vypověděla službu.

Domácí začali podle očekávání léta prověřenou bum-prásk taktikou, agresivním napadáním a už v páté minutě otevřeli skóre po nenápadné akci na pravé straně. Pokoušeli jsme se kombinovat, ale tvrdý hrbolatý terén byl proti. Zkoušeli jsme nákopy na Kema, ale domácí zadáci pečlivě bránili a i když se Kemo prosadil přes jednoho nebo dva hráče, ztroskotal na chemickém blonďákovi na stoperu. Hra byla plná tvrdých soubojů, sudí Bofuň jí často přerušoval a více se mluvilo než hrálo. Nominace Bofuně po mnoha letech jsme se obávali, ale zatím pískal solidně a diskutovali s ním hlavně pernarečtí. Kritiku rozhodčího podporoval i "realizační tým" v prostoru domácí střídačky (že by synové Jakuba Skláře?), který s lahváči v ruce vypouštěl do éteru velká fotbalová i filosofická moudra... Nám se podařilo udržet nervy na uzdě, ač Ťafíkovi blikaly všechny kontrolky červeně. Důležitou práci odváděl Leoš, který sršel komentáři a to nejen do vlastních řad jako obvykle... Když do něj vletěl jeden z místních kopáčů a oba skončili v kotrmelcích, po kterém zůstal pernarecký half na zemi, Leoš suše poznamenal „Ale to sis udělal sám“.

Škoda inkasované branky, protože další šance si domácí nevytvořili... George na stoperu vládl vzduchu i zemi a Misha byl ve středu zálohy jako ryba ve vodě! Do poločasu jsme měli dvě brankové příležitosti... Leošův trestňák ze slibné vzdálenosti skončil v náručí gólmana - střela měla rychlost 300 km/hod, brankář se nepochopitelně stihl přesunout na druhou stranu!?! V závěru poločasu pak znovu Leoš přihrával na zadní tyč Kemovi, škoda, že nemířil na bránu, protože Kemo na míč nedosáhl a brankář se pouze ohlédl jak míč těsně míjí tyč.

Brzy po začátku druhé půle naskočil do středu zálohy Kobreti a měli jsme permanentní převahu. Vyrovnávací branka visela ve vzduchu, domácí to nelibě nesli. V soubojích se jiskřilo a pernarečtí hráči i "trenéři" ze střídačky dále spílali Bofuňovi... Domácím pak odpadl stoper, kterému ruplo v třísle – Leoš ho nezapomněl cestou na střídačku povzbudit „nejlepší hráč jde ze hry, toho bysme měli využít...“. A využili jsme toho velmi brzy! George vycítil možnost přečíslení, naběhl si na pravé straně, kde doběhl míč skoro u rohového praporku, v těžké pozici odcentroval a míč doplachtil přesně na hlavu Kobretiho, který takřka z brankové čáry hlavou vyrovnal! Zakončení bylo chladnokrevné, podle autora branky se však neobešlo bez škrtátka.

Do konce utkání zbývalo více než 20 minut a jednoznačně jsme byli lepším týmem. Výhru nám mohla zajistit dvojice Keňa & George Giroud. Keňa zahrával přímák z dobrých 30 metrů a Giroud se ve vápně vznesl nad všechny hráče, tečnul míč, ale mířil těsně nad! Zanedlouho na hranici vápna napřahoval Hauí na odražený míč... Připravoval dum-dum střelu, ze které mohl být buď gól nebo mrtvola ve vápně. Balón se ideálně kutálel do protipohybu... Jenže terén vykonal své a Hauí se k zakončení vůbec nedostal. S blížícím se koncem utkání začali domácí střídat, nejplatnější byl veterán s ragbyovou postavou, ale ani ten vývoj utkání nezvrátil. V poslední minutě nás podržel Iceman Jimmba, když leopardním skokem na svojí oblíbenější stranu vyškrábnul jedovatou střelu k tyči. V penaltovém rozstřelu proměnili: Kobreti, George, Kemo a Jimmba, za domácí uspěli pouze 2 hráči. Jako již poněkolikáté si z Pernarce odvážíme 2 body.

Podzimní část končíme na sedmé příčce s nepříliš příznivými statistikami - 9 bodů, skóre 14:25, střelci: Hauí 3, Kemo 3, Honek 2, Bony 1, Mao 1, Řízek 1, Aleš 1, Kobreti 1, Jimmba 1. Soutěž je však vyrovnaná, na třetí příčku zajišťující předkolo poháru UEFA nám schází pouhé 3 body! Děkujeme příznivcům B-týmu za podporu u klandru i čtenářům tohoto „plátku“ za pozornost. Dokopná se koná 18. listopadu po návratu z Úněšova, kde hraje A-tým poslední zápas. Do Úněšova se jede autobusem!

Sudí: Bofuň

Branky: 65’ Kobreti
Žlutky:
Sestava: Jimmba Iceman – Káva, George, Misha (C), Ťafík – Hauí, Aleš (50’ Kobreti), Mao, Keňa – Leoš (60’ Vločka), Kemo

Author: Luňák


Zpět na přehled