ARCHIV - Béčko: Sezóna 2005/2006 (podzim)

Blatnice Trnová 3:3 Reportage
Blatnice Křelovice 2:3 Reportage
Všeruby Blatnice 6:1 Reportage
Blatnice Dobříč 0:1 Reportage
Kozojedy Blatnice 3:2 Reportage
Blatnice Vejprnice B 0:3 Reportage
Bezvěrov Blatnice 2:1 Reportage
Blatnice Nýřany B 2:4 Reportage
Pernarec Blatnice 4:2 Reportage
Blatnice Vochov 3:4 Reportage
Kaznějov B Blatnice 5:1 Reportage
Blatnice Úlice 1:3 Reportage
Manětín B Blatnice 2:2 Reportage



Slovan Blatnice (B) - Trnová (A) 3:3 (1:1)

Dva body v prdeli

Sobota 20.8.2005 Letní přestávka utekla jako voda a nový ročník je tu. Během léta jsme jako již tradičně absolvovali náročnou letní přípravu a několik přípravných zápasů. Nemá smysl podrobně popisovat jednotlivé akce, za všechno mluví poslední zápas, kdy jsme doma nekompromisně rozdrtili rezervu Stříbra 4:2.

V realizačním týmu došlo ke změně na postu vedoucího mančaftu – novým vedoucím B-týmu je Grizzly. Nový vedoucí zavedl hned několik organizačních opatření a po prvním zápasu je v notýsku již několik „metrů“. Trenéři měli z čeho vybírat a základní sestava vypadala následovně: Wanyak – Leosch, Baroš, Jimmy, Tomek – Kobreti, Bolf, Čolek, Šnycl – Klofák, Oleg. Střídačka praskala ve švech: FruFru, Georginhu, Soukup, Slampárd, Kodyak. Utkání řídil zbrusu nový sudí Ucho von Pernarec.

Po několika nenápadných akcích na obou stranách udeřil náš sebevědomý útok poprvé. Po krátké narážce se na půlce utrhl Leosch a tísněný deseti hráči přesně přihrál letnímu králi střelců Klofákovi, který pohodlně zasunul. Vedli jsme 1:0 a místní rowdies se dostali do varu. Pochopili jsme, že to už není ta Trnová, co nám dala v předminulém ročníku bůra, byli zralí! V krátkém rozmezí jsme měli ještě několik slibných příležitostí. U zrodu většiny našich šancí stál po druhé narozený Čolek, který podle slov svého ošetřujícího patologa „může dělat úplně všechno“ (při Čolkovo rozštěpech a kosách by asi doktůrek nechápal). Jednou se dokonce sám dostal do zakončení – faulován mířil do břevna. Po dalším z mnoha samostatných nájezdů Klofáka už viděli všichni hráči i fanoušci míč v síti, dokonce sám střelec se již vítězoslavně rozbíhal k rohovému praporku, … míč se odrazil od tyče. Hosté z protiútoku vybojovali přímák a po sporné ofsajdové situaci hlavou srovnali na 1:1. Hosté ucítili body, zvýšili agresivitu a na hřišti se začalo jiskřit (nejvíc měl přepnuto největší trnovský inteligent Rumcajs). Naše obrana byla neprostupná a tvrdými zákroky dávala hostům najevo, že tudy cesta nevede! Bitkou málem skončil souboj Bolfa s kapitánem, sudí si naštěstí zapomněl karty a situaci řešil v rámci fair-play podáním rukou (škoda, že u sebe měl kapesní nožík, jinak se mohli pobratřit jako Vinetou s OldŠetrhendem). Do poločasu měli hosté ještě jednu tutovku po rohovém kopu, na brankové čáře zastoupil Wanyaka kolénkem Kobreti.

Do druhé půle jsme nastoupili v nezměněné sestavě. Výjimečně jsme nezaspali začátek druhé půle, převzali aktivitu, a to nám brzy vrátilo vedení. Z autového vhazování poslal Čolek do 100% šance Klofáka a ten se nemýlil – 2:1! Zase jsme byli na koni. Po pár minutách navíc vyslal Baroš z hlouby pole milimetrový pas na Olega, který po krátkém zatáhnutí efektně překonal trnovského Zubizarettu – 3:1. Branka nám bohužel nepřinesla uklidnění, naopak došlo ke zvratu, hosté do hry postupně nasadili dva mladé koníky a začal tanec. Trnovští nás přečíslovali záložní řadou, naše obrana měla plné ruce práce, trenéři reagovali nasazením FruFrua na předstopera a hra se opět zklidnila. Bohužel přišla nešťastná malá domů, kdy chtěl ve vápně odkopnout míč Šnycl (po předchozím nepostřehnutelném kontaktu tkaničkou), ale kde se vzal tu se vzal Wanyak a „máááám“. Zcepenělý Šnycl nechal Wanyho sebrat míč do košíku, hosté sborově zařvali „Malá domů!!!!“ a sudí neváhal. Hosté nepřímák z dorážky proměnili. Neštěstí bylo dokonáno po pár minutách, kdy hosté nenápadný přímák se štěstím přizvedli patou na vápně a těsně před Wanyakem usměrnili do brány – 3:3. Hosté byli v laufu a střídající koníky bylo potřeba usměrnit. Po několika drsnějších zákrocích se nám podařilo rozjeté hosty zkrotit a ti se pak již soustředili na udržení remízy. Po nasazení Soukupa a Georginha jsme opět převzali aktivitu. Rozehrávka se ale příliš nedařila a do šancí jsme se dostávali hlavně díky Soukupovým průnikům zakončených centry vždy o 1 – 2 centimetry vyššími než bylo potřeba. Jeho skotské centry nedokázal hlavou zakončit ani Klofák ani Georginhu. Hosté zdržovali jak mohli a skóre se již nezměnilo. První bodík je doma. Škoda, sahali jsme minimálně po třech.

Sudí Ucho pískal celkem slušně, zdržování hostů měl jasně ocenit žlutkou. Ihned po zápase bylo objednáno školení „Teorie fotbalu I – drobné píčoviny, které mohou rozhodnout zápas“, které se uskuteční 23.8. v prostorách hostince. Šéf-inspektor Mansfeld školením pověřil místního Okenigeho. Povinnou účast mají Šnycl a Wanyak.

Příští zápas hrajeme opět doma - v neděli 28.8. od 16:00 s Krkovicema.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (B) – Jiskra Křelovice 2:3 (0:2)

Tři body v prdeli

Neděle 28.8.2005 - Ve druhém kole jsme hostili obávané vidláky z Křelovic, kteří jdou od vybudování koupelny ve své JOHN DEERE-ARENĚ tvrdě po postupu do Champions League. V 1. kole bodovali doma s Manětínem 2:1. Věřili jsme si zvláště po Klofákově plné účasti na trénincích.

Na začátku zápasu několik hráčů klasicky pocuchalo trenérovy nervy. Po hlášených omluvenkách stavitele Tomka a motorkáře Baroše se těsně před zápasem začaly valit SMS od Barona, Slampárda, Liškenroye. Po podání utišujících prostředků sestavil Pulec s Grizzlim následující mančaft: Wanyak, Leosch – Georginhu – FruFru – Pibaro, Kobretti – Oleg – Mirdedine – Bolf, Jimmy – Klofák. Utkání řídil vochovský Šabodín.

Začátek byl neslavný. Již ve 13. minutě se projevila známá slabost naší hry, totiž neumění odpálit balón z vlastního vápna do kukuřice, a hosté šli do vedení 0:1. O šest minut později hosté po průniku z pravé strany křížnou střelou k tyči zvyšovali na nepříjemných 0:2. Pak se nám konečně podařilo hru stabilizovat a hosté měli taky tak trochu nahráno … Do šancí se dostali Oleg Verbatov i René Bolf. Naši útočníci byli důsledně pokrýváni, což nelibě nesl zejména Jimmy, který klasicky „vytek“. Od debaklu nás uchránil Wanyak, který se prezentoval několika bravurními zákroky.

Nepříjemný vývoj utkání řešili coachové dvojím střídáním v poločase: Čolíto nahradil Olega a Valentino Rossi Kobrettiho. Čolek zahájil ve velkém stylu: dle trenérových hodinek LONGINES stihl za 1 minutu a 54 vteřin 3 minely a žlutku. Hosté využili naší nemohoucnosti a zvýšili v 54. minutě na 0:3. Trenéři museli riskovat, proto využili posledního střídání – Mára Kůrovec nahradil Mirdedina. Nám se podařilo změnit skóre až v 63. minutě a to za notného přispění hostů, kteří si dezorientovaní dali vlastence – 1:3. Brzy na to se ze hry vyřadil Čolíto, který si myslel, že s jeho končetinami může dělat opravdu všechno (viz. jeho lékařská zpráva na www.pozor-zakruta.cz/zatacka_u_prehysaku/colek/maska.html). Jeho šprajcíček bohužel odskákalo jeho lepší koleno a jelikož jsme měli kompletně vystřídáno, hráli jsme o deseti. Po nevyužití několika šancí přišla další rána – Kůrovec si v rámci předoperačního klidu opět pochroumal rameno – hráli jsme o devíti! Neskládali jsme zbraně – naši vlajku opět vztyčil v 79. minutě FruFru, kdy hlavou snížil na 2:3. Vůle po vyrovnání byla obrovská, v devíti lidech jsme drtili ustrašeného soupeře … V samotném závěru přišel poslední hřebíček v podobě druhé žlutky FruFrua – a hráli jsme v osmi!!! Sudí Šabodín byl bohužel nejslabším článkem na hřišti. Že je splachovací předvedl mimo jiné poté, co jej hostující gólman po našem druhém fíku počastoval s nefalšovaným křelovickým přízvukem „ty zkurv…. buzer… černej“ a on nijak nereagoval – možná je jenom nahluchlej.

Na tiskovce po zápase nedokázal coach skrýt své emoce: „Co ode mne chcete slyšet? Máme tři zranění, jednoho vyloučeného a body v prdeli“.

Příští zápas hrajeme v sobotu 3.9. od 17h ve Všerubech, které mají stejně jako my 1 bod z 1. kola za domácí remízu s Úlicemi. Ve druhém kole padli v Manětíně 2:1. Pískat by měl Kutchera. Naše Áčko hraje ve stejnou dobu v Ledcích, ale plánujeme minimálně 6 bodů!


Author: Tomek


Zpět na přehled




Všeruby - Slovan Blatnice (B) 6:1 (2:1)

Debakl v údolí dutých hlav

Sobota 3.9.2005 V jarní části jsou dvě kola, kdy hrajeme paralelně ve stejný den s Áčkem. Zápas ve Všerubech byl prvním z nich. Z NouCampu vyrážely oba mančafty ve stejnou dobu. Po odjezdu Áčka nás tam zbylo i s hostinskou Janou jedenáct a Grizzly vyrazil pro strelky.

Všeruby nás přivítaly symbolicky s pažitem čerstvě střiženým „na-koso“ – a s námi to vypadalo „na-piču“. Přímo do Všerub naštěstí dorazil Padák a Grizzly se mohl jít napsat jako pomezní, zdravotník, vedoucí a kustod zároveň. Sestava s pracovním názvem „omlazená“ vypadala následovně: do branky nastoupil charizmatický Jimmy alias Krasty, v obraně Bolf – Baroš – FruFru – Tomek, záložní řada: Šnycl – Kobretti - Georginhu – Rossi, na hrotu Bofferding a Klofák. Utkání řídil sudí Kutchera.

Vstup do utkání byl zničující. Jeden z domácích halfů se ihned po rozehrávce uvolnil a naše obrana bránící nabíhající útočníky tak dlouho couvala, až se domácí hráč dostal do vápna a nedal Krastymu šanci – 1:0. Na to, že jsme je přijeli rozsekat a pomstít Medvěda (viz Plzeňský deník 16.11.2004) to s námi nevypadalo dobře. Očekávali jsme další nápor, ale nečekaně jsme převzali aktivitu a záhy vyrovnali. Přímák z pravé strany zahrával velezkušený Bofferding a jeho milimetrový ostrý centr přes celou bránu ve dvojbloku zakončoval Georginhu a Klofák. Šťastným střelcem byl Georginhu – 1:1. Pro domácí to byl šok a místní holigans začali projevovat svojí prudkou inteligenci: „Vy… se na to! Takhle spadneme až do IV.třídy!“. Škoda, že se nám nepodařilo zvýšit na 2:1 po Krastyho výkopu, ze kterého se dostal Klofák do samostatného úniku. Pohotová střela bohužel mířila těsně mimo. Škoda, že se Krastymu takový výkop povedl jen jeden za zápas a ostatní nakopal do autů:-) Motorem zálohy byl Georginhu, který neúnavně motal hlavy domácím hráčům svými vybroušenými finesami jako zamlada (je to pořád mladej kluk), založil řadu slibných akcí – vše bohužel bez gólového zakončení. Pak se hrálo na obou stranách bez výraznějších šancí. Nudu zpestřil pouze Kutchera, který dal Klofákovi žlutku poté, co se po něm ohnal domácí zadák. Do konce poločasu zbývaly vteřiny, když došlo k podobné akci jako při prvním gólu - domácí šli do vedení 2:1 a ihned po rozehrávce byl konec. Bude potřeba vymyslet taktiku na první a poslední minutu. Buď to budeme zakopávat do kukuřice nebo simulovat zranění nebo reklamovat délku soupeřových kolíků, rozměry hřiště, …

Během první půle se zázrakem objevil Baron vracející se z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a trenéři si mohli dovolit střídat. Brzy po zahájení 2. půle pustil Barona do hry Rossi s pohmožděnou achilovkou. Domácí nám ale předvedli, že nebýt Sovíka a sebraných bodů, z okresu by tak snadno nespadli. Na naší obranu se valil jeden útok za druhým a po odstoupení vysíleného Bofferinga (Pados) a Georginha (Kodyjník) nám udělili lekci v podobě 4 banánů. A to ještě několik tutovek včetně penalty vychytal (často i házenkářskými grify) vynikající Krasty. Dobré bylo, že i když jsme vysoko prohrávali, nesložili jsme zbraně, pokoušeli se snížit a uměli se pochválit a hecnout za každou povedenou akci. Škoda Kobrettiho individuální akce zakončené nůžkami těsně vedle. Naproti tomu domácí se dokázali do krve pohádat jak mezi sebou, tak s trenérem i po právě vstřelené brance. Místní fanoušci po vyplenění buřtů z udírny jen apaticky přihlíželi a povzbuzovali své miláčky slovy: „Konečně taky jednou vyhrajete, vy volové“. Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Příští zápas hrajeme v neděli 11.9. od 16h doma s Dobříčí.


Author: Tomek


Zpět na přehled






Slovan Blatnice (B) – Dobříč 0:1 (0:0)

Když se nedaří, tak se nedaří

Neděle 11.9.2005 Po sobotním debaklu A-teamu bylo naším úkolem uklidnit rozvášněné rowdies, kteří zvažovali hromadný přesun do Doubravy. Tlak cítil celý realizační tým i hráči, ale byli jsme odhodláni bodovat. Dobříč měla 4 body za rozdrcení Kaznějova a remízky s Úlicema. Trenéři stanovili následující sestavu: Soukup - Slampárd Verbatov Fru Fru Pibaro - Kobretti Jimmi Georginho Bolf - Baroš Klofák. Sestava se dolaďovala zejména během sobotní noci a nedělního rána. Největší pozornost věnoval trenér Pulec rozboru videa „Dobříč – Die beste sessone 2004“ staženého z www.uefa.com. Spolu s Klofákem analyzovali tak důkladně, že Klofákovi ujela půlnočka, čtyřka i sedmička a domů dorazil pěšky s rekordními promilemi (promilmetr v ordinaci MUDr. Ambroziho do 3 promilí údajně nestačil). Klofák se před zápasem dožadoval povolení slunečních brýlí (originál RAIBANy od Edgara Davidse), ale sudí Janotta mu je nepovolil.

První poločas se odehrával ve svižném tempu a skvěle se dařila kombinace. Střed pole ovládla trojice Georginho, FruFru a Jimmi a časté jižní prvky utvrdily domácí fanoušky, že Slovan je nejlepší mančaft. Největší šanci 1 .půle neproměnil Klofák, kterého na hranici pokutového území uvolnil Baroš. Kromě několika velice zvláštních výroků hlavního arbitra se již nic zvláštního během prvního dějství neodehrálo.

Na začátku 2. půle jsme si pohlídali všech jedenáct hráčů, kromě toho dvanáctýho (Xindla). Po zdánlivě neškodném opačném posouzení autového vhazování hosté zákeřně nepočkali až se dostatečně pohádáme se sudím a z rychlé akce zakončené nevídaným volejem šli do vedení 0:1. Soukup střelu sice reflexivně kryl (tím si pravděpodobně zachránil své vnitřnosti), ale odražený míč mířil do šibenice. Trenéři museli zareagovat, navíc Verbatov si výjimečně pohmoždil třísla. Do hry tak postupně zasáhli Alli, Pepa Importex i Šnycl a dostali jsme soupeře do citelného tlaku. To už byl Klofák stažen na stopera a v útoku úřadoval Ála s Barošem. Ála se prosazoval svými klasickými buldozerskými průniky. Z jedné takové akce se dostal do obrovské příležitosti Baroš, který natřikrát nedokázal překonat prasopse v bráně Dobříče. Z tlaku se ke konci stala křeč.

Příští zápas hrajeme v sobotu 17.9. od 16:30 v Kozích Jedech. Doporučení pro řidiče: natankujte si plnou nádrž! Výdej GPS navigátorů již ve 13 hodin! Kustod mužstva doporučuje všem hráčům, aby si s ohledem na sklon kozojedského Anfield Road vzali silné vložky do bot (vhodné jsou i prodloužené kolíky) - na každý poločas se jedna bude hodit.


Author: Tomek


Zpět na přehled






Kozojedy – Slovan Blatnice (B) 3:2 (2:1)

Ubožák z Ledců zhatil Bolfovi hattrick

Sobota 17.9.2005 Jedinou změnou oproti jarnímu utkání byl čerstvě posekaný pažit (jetel kombinovaný s jitrocelem, žebříčkem a pampeliškami). Možná na to jenom pustili den před zápasem krávy a ty to spásly. Lusk by zíral. Sklon hřiště se rovněž nezměnil. Střídající hráči a trenéři museli v oplechovaných střídačkách používat tříbodové pásy, jinak by přepadávali do hřiště. Kabina rovněž nedoznala žádných změn: dřevěné překlady WIENERBERGER, útulné podkroví na seno, ruská vlajka na skříni a vysokoprůtokové masážní sprchy HANSA-STAR. Signál neměl ani jeden z operátorů, kromě místního rozhlasu. Někde se zkrátka zastavil čas … Už abychom byli zpátky na základně – pokud možno s body.

Navzdory paralelnímu mači Áčka v Krokodýlově vyrazila do Kozojed nabitá sestava. Oba trenéři pochopili, že tuto sezónu nebudou výjimečně hrát, ale budou výjimečně nehrát. Do branky nastoupil Wanyak, který si přijel snížit průměr na zápas :-) obrana: P.Kovacz alis Lesba - Verbatov - FruFru - Tomek, záložní řada: Kobretti – Bolf – Bofferding (ofenzivněji laděný) – Valentino Rossi, útok: Klofák – Baroš. Na střídačce byli připraveni zasáhnout do hry Šnycl, Grizzly a Kodyak. Když nás domácí viděli při rozcvičování a zejména pak Grizzlyho střelu, při které málem zlomil lípu za bránou, okamžitě si vyžádali soupisku. Domácí byli zkrátka podělaný až za ušima. Náladu jsme měli dobrou dokud z domečku pro rozhodčí (bývalá márnice) nevylezl sudí Ubožák z Ledců, který nás zde pohřbil na jaře. No co, uvidíme …

Klofák sice nevyhrál los a nepodařilo se nám tak rozhodit domácí, kteří hrají 1. půli vždy do kopce, ale za to jsme nezvykle rychle udeřili v podobě rychlé akce na jejímž konci stál Klofák a zakončující Rossi. Střela skončila na tyči. Po ukázkovém „nedáš – dostaneš“ to bylo 1:0. Po vstřeleném gólu jsme zvýšili aktivitu a vytvořili si několik slibných šancí. Náš narůstající tlak nesl nejhůře Ubožák, kterému se vůbec nelíbilo, že domácí vedou chabým náskokem jedné branky. Pak jsme už jen sledovali „jak se to dělá“. Klofák ve vápně evidentně faulován domácím gólmanem … nic! Hrajte dál. O pár minut obdobná situace v našem vápně, Wanyak sbírá balón dorážejícímu hráči … tydýt penalta. Hmmm. Hra se řádně přiostřila, Ubožák si vyslechl několik děkovných hlášek, rozdal pár žlutek a hrálo se dál. Chvílemi to vypadalo na hromadnou bitku. Domácí vedli o dva góly, Ubožák tím pádem přestal tlačit na pilu a hra se trochu uklidnila. Znovu jsme to byli my, kdo aktivně tvořil hru. Mimořádným výkonem se presentovala celá záloha dirigovaná Bofferdingem. Jednu tutovku zachránil Wanyak, zbytek jistila obrana kaučovaná s přehledem hrajícím Verbatovem. V závěru 1. půle jsme ze sílícího náporu vytěžili snížení - přímák z 30 metrů zahrával Kobretti milionkrát nacvičeným signálem na Klofáka, ten si zkušeně přikryl míč a chladnokrevně zakončující Bolf se nemýlil. Snížili jsme na 2:1 a šlo se do kabin.

Druhou půli jsme začali v nezměněné sestavě a po 20 vteřinách to bylo 3:1. No comment. Do kopce to šlo ztuha, ale bojovalo se. Po ošklivém zájezdu domácího vypatlance musel střídat Verbatov. Na stopera se stáhl Klofák a ofenzívu posílil Šnycl (v Kozojedech to byl konečně ten Šnycl, který hrál na jaře!). Inteligence kozojedských hráčů se ukázala poté, co se jeden z jejich hráčů svíjel na zemi s křečí v noze a ani jeden ze spoluhráčů si ho nevšímal (na naši poznámku, že mu mají pomoct reagovali – to jo a vy nám dáte góla …), naštěstí se ho ujal Bofferding. U zrodu naší druhé branky stál rovněž neúnavný Bofferding - jeho ostrý centr ze skrumáže nekompromisně zavěsil pod víko Bolf – 3:2!!! Domácí byli zralí, my při chuti, ale to, co se pak odehrávalo na hřišti by nenapsal ani Shakespeare ani autorky Rodinných pout. Ubožák byl značně nervózní z jednobrankového náskoku … a to už to vypadalo tak dobře. Bylo potřeba jednat. Domácí si toho byli vědomi, proto se neštítili ničeho. Začalo to fackou na Lesbu, kterou rozhodčí evidentně viděl … nebylo pochyb o úmyslu. Výsledkem byla pouze žlutka. Hmmm. Při našem rohovém kopu gólman zahodil Šnycla – nic. Grizzlyho otočení s krvavým koňarem – nic. Domácí gólman nejistě vyráží roh na Bolfa, který měl na noze vyrovnání, nikým neatakovaný gólman padá k zemi … auuuuu … tydýt faul na brankáře. A hořký konec v podobě evidentně naplánované druhé žlutky a rote pro FruFrua. Hafo vymyšlených přímáků a domácí ne a ne vsítit čtvrtou branku. Ubožáci všech zemí, vyližte si prdel. Jedem domů.

Příští zápas hrajeme doma v neděli 25.9. od 16 hodin proti Slepičářům (B).


Author: Tomek


Zpět na přehled






Slovan Blatnice (B) – Vejprnice (B) 0:3 (0:2)

Jimmy s Bolfem málem ukončili Studeníkovi kariéru

Neděle 25.9.2005 S rezervou divizních Vejprnic jsme mohli jen překvapit. Po těsné prohře v Kozojedech jsme se v tabulce odlepili ode dna a vyšvihli se před Kaznějov (B). Na NouCampu byly ještě cítit body ze sobotního derby s Kameňosem a vše nasvědčovalo kvalitnímu sportovnímu zážitku. Museli jsme se obejít bez Klofáka, který byl nečekaně draftován Rourou do Áčka, bez FruFrua, který dostal dva zápasy natvrdo, a bez několika zraněných či nachlazených opor. Sestava tak vypadala následovně: Wanyak, Slampárd – Georginhu – Jimmy – Tomek, Bolf – Bofferding – Leosch – Wena Kolík, Totti – Alli. Mač řídil kytarista z FaithNoMore – kaznějovský Kadič.

Největší hvězdou Slepičářů byl obávaný Studna, kterého měl vygumovat Renné Bolf. Vzhledem k tomu, že Studna nastoupil na pravé brko, stáhl se s ním Bolf na levého beka a Tomek se nečekaně ocitl v pozici libera. Georginhovi post stopera Sádlera od počátku sedl a díky pasivitě slepičího útoku se často vysouval i předstoper Jimmy. Na jednom z výletů se Jimmy neudržel a ukázkově udělal ze Studny voříška. Až nás překvapilo, že se s nima dá hrát. Jenže přece jenom je to rezerva Vejprnic a nepřijeli se k nám nijak honit (napovídá tomu i fakt, že po 5 zápasech mají skóre 12:2, žádné příděly nerozdávají). Po nenápadné přihrávce do vápna šli hosté v 10. minutě laciným gólem do vedení 0:1. Nesklonili jsme hlavy a zkusili něco vymyslet. Našimi motory byli zejména Bofferding, Totti a Ála. Bolf gumoval Studnu až nám ho bylo líto, nedaroval mu ani milimetr, vždy ho předskočil nebo mu vypíchl míč. Ve středu pole jsme měli znatelnou převahu, slepičí zadáci však vypadali nepřekonatelně. Bohužel přišla nešťastná 19. minuta, kdy rohový kop s přehledem sbíral Wanny … jenže míč neudržel a hosté ještě laciněji než při prvním fíku zvýšili na 0:2. Až do poločasu jsme byli sice aktivnější, ale Křžištofa v bráně jsme nepřekonali ani po sérii rohových kopů ani po trestňáku Bofferdinga, kdy v závaru nedokázal zakončit ani Jimmy ani Tomek, jehož dorážka skončila na tyči.

O poločase musel střídat Georginhu, který uspíšil rehabilitaci - pustil do hry Šnycla a po několika minutách 2. půle i zavzdušněný Tomek – střídal debutující Kordyick. Jimmy se stáhl na stopera a Šnycl oživil zálohu. Hosté nesli náš tlak těžce a někteří inteligenti to zkrátka nezvládali. Zejména hráč s dresem o velikosti XXXXL nevydejchal několik ostřejších soubojů s Allim a když ho prakticky zesměšnil Leosch, předvedl brutální prasácký zákrok – kdyby byl rychlejší, měl Leosch po noze. Při tomto zákroku se konečně ukázalo, co je arbitr Kadič zač. Byl několik metrů od zákroku, bylo to jasné oplácení, o úmyslu nebylo sporu … jasná červená. Zrovna se musel podívat do země – hmm asi kamínek.

Nejfotbalovější akci předvedl Francesco Totti, když si ve vápně zahrál na „poď-sem-kam-deš“ se dvěma zadáky, kteří se tak tak nesrazili hlavama a perfektní střelou přes celou bránu orazítkoval salutujícímu Křžištofovi břevno. Škoda. Při chuti byl i Bofferding, který v blízkosti slovaňáckého kotle předvedl neuvěřitelné sólíčko plného jižních prvků. Hosté nás nechali zahrát a pak ukončili svou lekci z produktivity rychlou akcí po pravé straně a bylo to 0:3.

Výsledek určitě neodpovídá průběhu utkání, měřící zařízení IPC ukazovalo na světelné tabuli držení míče 65% : 35% ve prospěch domácích. Studna opouštěl areál zcela zdrcen a v důsledku Jimmyho kliky a Bolfova vygumování strávil celou noc v péči klubového lékaře MVDr. Smolíkové.

Příští zápas hrajeme v neděli 2.10. od 16 hodin v Bezvěrově. Pečavar údajně od začátku sezóny stojí, jen aby mohl nastoupit proti mančaftu, který se připravil o postup do Okresu.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Sibirsk Bezvěrov - Slovan Blatnice (B) 2:1 (1:0)

Zvítězil terén

Neděle 2.10.2005 V minulém kole se nečekaně rozbouchal Kaznějov B, když porazil Pernarec 6:3 a Úlice, které pokořili Nýřany B 2:1. Díky tomu jsme se ocitli na poslední příčce se ztrátou 2 bodů na Vochov. Akutně jsme potřebovali alespoň bodík, což se nám na půdě Bezvěrova na jaře podařilo. Areál nedoznal žádných změn: nakloněná rovina, jitrocel, komplet podmáčené hřiště, v malém vápně bahýnko s velkou louží. Bezvěrov se nachází v nadmořské výšce 616 m.n.m., a proto nebylo divu, že utkání probíhalo po většinu času doslova v mracích a závěrečný hvizd prakticky za tmy.

Opory Baroš, Verbatov, Klofák a další bohužel nemohli pro zranění nastoupit, Liškenroy trávil odpoledne na nákupech www.ukrtecka.cz. Naštěstí Radu-Radučoju s Pulcem vyjednali prominutí zbytku trestu FruFruovi a v rekordním čase vyjednali hostování Lesby a oba mohli nastoupit v základu. Bezvěrovského specialistu Eddieho se bohužel nepodařilo vzhledem k probíhajícímu PILSNER-FESTU draftovat. Sestava vypadala následovně: Soukup, Lesba – Krasty – FruFru – Tomek, Leosch – Kobretti – Bolf – Mao, Alli – Šnycl. Střídačka praskala ve švech: Padák, Kodyak. Je potřeba pochválit účast blatnických holligans, kteří se dostavili v hojném počtu a dobré náladě. Utkání řídil namísto plánovaného Bohouně pan Píčl, na lajně za nás asistoval Klofák. Bezvěrovský Pečavar seděl na střídačce a vypadal, že ukončil kariéru.

Začali jsme do kopce a to pěkně zostra. Kobretti si vzal trenérova slova o motoru mančaftu k srdci a navzdory nachlazení na sebe vzal odpovědnost a již v páté minutě pálil ze slibné pozice těsně nad šibenici. Bezvěrovský gólman vypadal velmi staticky, jeho největší výhodou byla plocha těla, kterou zabíral bránu. Terén byl velmi kluzký – bude stačit trefit bránu. Domácí se pokusili o několik průniků, ale většina jich končila v zámezí nebo v rukavicích Soukupa. Útočnou aktivitou hýřil kromě Kobrettiho hlavně po dlouhé době nastoupivší Mao a také Bolf a Alli se Šnyclem na hrotu. Sudí v první půli evidentně zapomněl karty v kabině, jinak si nelze vysvětlit málem vypíchnuté oko Kobrettiho a v Tomkových letech již bezesporu likvidační kosu ze zadu bez míče. Píčl nás uklidňoval: „Příště už mu dám kartu …“. Zřejmě čekal na krev. Naopak nás sudí podržel, když si promrzlý Klofák zapaloval cígo a nesignalizoval evidentní offside domácích. Po neproměnění několika příležitostí jsme inkasovali po Krastyho nepřesném odkopu, kdy se vehementně snažil odvrátit roh a nakonec z toho nebyl ani roh ani aut, ale po několika promáchnutích a vysušení louže před brankou vedoucí gól domácích – 1:0. Do poločasu se stav neměnil.

Druhá půle z kopce byla jiné kafe. Mraky sice klesly až na hřiště a začalo pršet, ale cítili jsme možnost vyrovnat. Brzy po hvizdu se do tutovky dostal Ála, jeho zkosení ve vápně posoudil Píčl ze středového kruhu jako simulaci … Jinak jsme prvních dvacet minut kompletně odehráli na polovině domácích. Naší převahu jsme však namísto střelby na Méďu v bráně realizovali v prostoru u lavičky domácích. Kromě padesáti autů jsme nevytěžili nic. Okopaný Ála pustil do hry Padáka. Do konce zbývalo zhruba 15 minut a trenéři konečně vypustili nabuzeného Krastyho na hrot a hráli jsme na tři útočníky. Krasty ani nestihl doběhnout do útočného pásma, když Leosch při vhazování ideálně našel uvolněného FruFrua, který přesným obloučkem překonal civícího Méďu – 1:1. Domácí reagovali dle očekávání, silně posílili ofenzívu, vysunul se zákeřný kápo a těžkotonážní střední forward zle dotíral na Soukupa. Naši trenéři kontrovali vypuštěním Kodyaka. Deset minut před koncem jsme ještě měli štěstí, když nás podruhé podržel Píčl a opět z kruhu posoudil dorážku domácích jako offside navzdory nic nesignalizujícímu Klofákovi, který vzteky zahodil omrzlý praporek. Domácí byli psychicky na dně a začali vzpomínat na jarní remízu, díky které nepostoupili do Okresu. Štěstěna se však nakonec přiklonila k domácím, když kluzkou střelu ze střední vzdálenosti Soukup neudržel a kapituloval téměř trunčkovskými jesličkami na konečných 2:1.

Příští zápas hrajeme doma 9.10. od 16 hodin s Nýřany B.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (B) – Tesla Nýřany (B) 2:4 (2:1)

Husqarny zazněly NouCampem, ale body nikde …

Neděle 9.10.2005 Propast mezi námi okupovanou poslední příčkou tabulky a ostatními mančafty na chvostu se nepříjemně zvětšuje. Úlice se přesunuli do bezpečného středu tabulky a Vochov sbírá jednu remízu za druhou. O zvrat jsme se chtěli pokusit s Nejřany, které letos několikrát klopýtly. Sestava byla následující: Krasty, Leosch – Oleg Verbatov – FruFru – Tomek, Bolf – Kobretti – Mirdedine - Piškot, Baroš - Klofák. Na střídačce připraven Kodyak a Lesba. Utkání řídil velezkušený Francenstein, slunce příjemně hřálo, klobásy náramně voněly, ochozy se zaplnily do posledního místa a zbývalo jediné – získat body!

Trenéry naordinovanou taktiku jsme plnili od prvních minut. Zmáčkli jsme soupeře na vlastní půlce v krátkém sledu dvakrát vsítili. Nejprve se ve slibné příležitosti blýskl Baroš, jeho střela síť ještě nerozvlnila, ale Klofákův umístěný levý placír už ano – 1:0. Poté jsme hosty opět zatlačili do hlouby našeho pole a víceméně z osvobozujícího odkopu těžil Klofák podruhé, když si na půlce povodil Komicka, Stepanova a ve finále i Indieho v bráně a opět silnější levou nohou zvýšil na 2:0. Naše lavička i všichni ultras byli v extázi. Výsledek jsme bránili zhruba 10 minut (z toho 9 minut si Krasty šteloval míč před výkopem autu), pak hosté snížili na 2:1, když s trochou štěstí zakončili centr do vápna. Do poločasu se stav neměnil.

Začátek druhé půle jsme zachytili výborně. Na beka nastoupil Lesba, který převzal osobku na Alliena od Leosche, který se vysunul do zálohy. Navíc Kobretti byl zbaven obranných úkolů, když během první půle naběhal 30 kilometrů se Štaubrem a mohl se plně věnovat ofenzivě. V záloze tak vznikla významná kombinační převaha, protože Kobretti si s Leoschem a zejména Piškotem dělali prakticky co chtěli. Hosté vypadali, že si dali o poločasu knedlo-vepřo a kupodivu nevyvíjeli přílišnou aktivitu. Vypracovali jsme si několik opravdových tutovek, žádnou jsme bohužel nezakončili. V naší obraně byl rovněž klid až na Piškotovo přeběhnutí hráče, které Francenstein posoudil jako penaltu. Pravda vyšla najevo a Krasty pokutový kop Stepanova vytáhl očima metr nad šibenici. Pak přišel zvláštní útlum. Hosté zdánlivě smíření s prohrou, nechali jsme je kombinovat na vlastní půli. My jako bychom už počítali s tím, že další branku už nedáme a body budou doma. Většina fanoušků se oddávala pojídání klobás a ani z naší lavičky nezazněla burcující hesla. Probuzení bylo brutální. Hosté procitli zhruba v 80. minutě. Nejprve se pokusili o další penaltu, ale barrandov byl přesným Francensteinem vždy odhalen. Vyrovnání přišlo po průniku z pravé strany a pohotovým zakončením nepříliš bráněným hráčem mini-žáků Nýřan. Trochu nás to probralo, opět jsme měli šance, opět nic. Hosté pak zápas profesorsky zakončili, když šli do vedení na 2:3 a již v nastaveném čase po ukázkové kose Tomka z penalty uzavřeli náš účet na konečných 2:4. NouCampem zazněly Husqarny …

Příští zápas hrajeme v sobotu 15.10. od 15:30 v Pernarci.


Author: Tomek


Zpět na přehled




TJ Sokol Prdelec - Slovan Blatnice (B) 4:2 (2:1)

Bofuň nesmí pískat hladový

Sobota 15.10.2005 Černá série nebere konce a i když jsme věděli, že se v Prdelci vyhrává těžko, byly naším cílem tři body. Při pohledu na postupovou ALL-STARS sestavu to bylo více než jasné: Soukup, Lesba – Oleg Verbatov – Autoklempíř - Wena Kolík, Čolíto – Mirdedine – Krasty (C) – Bolf, Baroš – Klofák. Osvědčené matadory: FruFrua, Tomka a Kobrettiho (toho času s vizáží Rocky Balboa ve 12.kole proti Apolo Criegovi) šetřili trenéři na klíčový zápas s Vochovem. Utkání řídil Bofuň, který měl již na svazu proplacené diety z Bezvěrova, kam se kvůli zdržení v restauraci U Krystlů dostavil s osmihodinovým zpožděním a proto přijel pískat grátis do Prdelce (jednu chvíli to dokonce vypadalo, že opět nedorazí a Georginhu všem tvrdil, že utkání bude řídit amateur, že vyhrál los, a že se nemáme čeho bát ... nakonec to ufuněný Bofuň stihl a Georghu dostal pouze praporek).

Tentokrát jsme soupeře zmáčkli skutečně na jeho polovině. Největším soupeřem našeho mančaftu nabitého techniky, brazilci a míčovými virtuózy byl úžasný prdelecký terén ... a brzy se ukázalo, že i Bofuň, který nám pískal všechno a domácím shodné zákroky promíjel. Měli jsme několik šancí, ale branku domácích bohužel nestrážil oblíbený pouštěč Pivrnec, kterému kdysi o poločase naměřili 3 promile, ale nový prdelecký gólman. Všichni jsme přesto věřili ve vítězství.

Sestava byla plná individualit a psychicky odolných hráčů (Autoklempíř, Krasty, ...), ale co předváděl Bofuň by odrovnalo i MUDr. Cimického. Dokud pískal ...čoviny na půlce, nedělo se nic hrozného, pak ale ze středového kruhu posoudil souboj Kolíka s domácím veteránem, který se umě skácel, jako penaltu a začalo psycho. Zákrok to byl na hranici pravidel, ale vzhledem k tomu, že to bylo na hranici pokutového území, byl spravedlivější přímák. No ale to nemohl Bofuň ze 40 metrů vidět. Domácí se nemýlili – 1:0. Coach Pulec na střídačce kypěl vzteky. K vyhrocení došlo zanedlouho, kdy Bofuň seběhl (spíš došel) k naší střídačce a tváří v tvář pronesl k Pulcovi několik nesrozumitelných slov „hmmm ... co já .... objektivně ... ty říkat objektivně ... objektivně ... ty ... já ... objektivně“. Zanedlouho další sporný přímák a nikým nekrytý veterán hlavou zvýšil na 2:0. Na naší střídačce to vypadalo na inzultaci, Pulce musel mírnit i kapitán Krasty. Klid na naše kopačky vrátil Baroš, který dokonale využil chybnou rozehrávku domácích zadáků a neomylně překonal brankáře – 2:1.

Bofuňovi udělala poločasová klobása z Hypernovy moc dobře a druhou půli již řídil s přehledem (po zápase museli domácí do středového kruhu navézt Tatru materiálu). Aktivita byla opět na naší straně a brzy přišlo i zasloužené vyrovnání. Autorem branky byl opět rozbouchaný Baroš, který znovu vystihl chybu v obraně domácích a chladnokrevně vyrovnal na 2:2. Domácí byli na lopatě. Navíc museli druhou půli hrát od hospody, což jim vůbec nesedělo. Bofuň nás podržel, když si na půlce klimbnul při zákroku Verbatova ve vápně.

Aktivnější jsme sice byli my, ale domácí šli z ojedinělé šance opět do vedení, když jsme odevzdaně přihlíželi natřikrát zakončujícímu hráči a Soukup z bezprostřední vzdálenosti třetí pokus nedokázal eliminovat – 3:2. Pulec byl nucen nasadit FruFrua i Kobrettiho a přišel zdrcující tlak z naší stany. První tutovku měl po individuální akci Autoklempíř, jeho střela jen těsně minula branku. Pak se po lajně úžasně prokličkoval Čolíto a z úhlu se pokusil překvapit ... škoda, že nevyužil volného Baroše a Klofáka v malém vápně. Poslední tutovku měl Klofák, jeho silnější levačka však tentokrát neuspěla. Domácí v závěru zvýšili na 4:2.

V neděli 23.10. od 15:30 se koná utkání pravdy doma s Vochovem.


Author: Tomek


Zpět na přehled






Slovan Blatnice (B) – Sokol Vochov 3:4 (0:3)

Necháme to na jaro

Neděle 23.10.2005 Podzimní mistr remíz Vochov dorazil na NouCamp v dobré náladě pod vedením trenéra Kreutze. Přijeli nám dokázat, že už to není ten Vochov, který minulou sezónu trávil na chvostu tabulky a snadno jsme ho rozdrtili i na jeho půdě (pamětníci určitě pamatují Baronův comeback ve Vochově).

Trenéři vyztužili klasickou sestavu Wenou Kolíkem a Čolítem. Kapitánskou pásku měl sice formálně Klofák, ale zodpovědnost byla na Krastym. On měl mužstvo vyburcovat k maximálnímu výkonu a výhře minimálně o 5 branek. Utkání řídil Francenstein, za nás mával Kodyak.

Od počátku jsme hosty zatlačili na vlastní polovinu a neúprosně je drtili klasickou blatnickou kombinační hrou na jeden dotek s rychlými výpady po křídlech. Hosté šli bohužel z ojedinělé akce do vedení, kdy přehodili vyběhnuvšího Soukupa, brance nedokázal zabránit obětavým zákrokem ani stoper Verbatov. Z našeho následného tlaku opět těžili hosté za pomoci Kodyaka na lajně. V okamžiku našeho propracovaného ofsajd systému si Kodyak zrovna zapaloval, Francensteinova píšťalka zůstala v klidu a hosté pohodlně zvýšili na 0:2. Třetí brance hostů předcházel likvidační zákrok na Verbatova ... 0:3. Coach Pulec si připadal jako ve snu.

Do druhé půle nastoupil na post předstopera FruFru a začaly se dít věci. Z nenápadného souboje na půlce jsme zahrávali trestňák, FruFru přesně našel hlavu Klofáka a ten se nemýlil 1:3. Hosté sice ještě přidali čtvrtou branku, ale náš tlak gradoval a hosté se začali strachovat o body. A měli důvod proč. Nejprve Francenstein správně posoudil kosičku ve vápně – penaltu chladnokrevně zavěsil FruFru 2:4!!! A brzy na to z přímáku Baroš prostřelil zeď a bylo to neuvěřitelných 3:4. Bojovali jsme jako lvi a spálili několik tutovek. O vzrůšo se postaral Čolek, když po několika slovních přestřelkách s hlavním arbitrem konečně Francenstein zaslechl klíčová slova „ty čů...“ a byl z toho ROTEwailer jako vyšitý. Čolek se po zápase dušoval, že čů... neřekl, že řekl jenom „Takový hajzly jako seš ty bych střílel ...“ a po vystavení karty ještě „ty cocote vy...“. To se bude Jitka na disciplinárce zase červenat. Ač v deseti, měli jsme převahu do konce utkání, ale stav se již neměnil.

V neděli 30.10. od 14:30 hrajeme s Kaznějovem (B). Pozor na konec letního času!


Author: Tomek


Zpět na přehled




Lachema Kaznějov (B) - Slovan Blatnice (B) 5:1 (0:1)

Slušných 70 minut nestačí

Neděle 30.10.2005 Respekt budící Kaznějov B měl na podzimním kontě několik překvapivých proher a pohyboval se spíše v dolních partiích tabulky. Naši trenéři spoléhali na víceméně klasickou sestavu. Klofáka s horečkou nahradil na tykadle Slampárd, chytal klasicky Soukup, před ním Bolf. Zápas řídil sudí Long.

Po několika minutách ve středu pole se domácí osmělili a vystrčili růžky. Trvalo to zhruba 15 minut než se naše obrana zkonsolidovala a kromě břevna, tyčky a pár zázračných zákroků Soukupa se v podstatě nic neměnilo. Aktivitu jsme převzali my. Nejprve Slampárd vypustil jedovatou ránu z 25 metrů. Pro áčkařského gólmana Kaznějova to byla dobrá rozcvička. Pak se do útočných aktivit zapojil Wena Kolík a z jeho ukázkové spolupráce s Barošem jsme těžili fantastické vedení 0:1! Baroš zatáhl po levé lajně a na jeho skotský centr si naskočil Wena Kolík, visel ve vzduchu snad 5 vteřin a pak hlavou překrásně vychutnal kaznějovskou loutku v brance. Domácí byli zralí. Škoda, že své šance v první půli neproměnili Baroš a hlavně Krasty, který si nádherně obloučkem povodil stopera, ale pokus o druhý oblouček na vyběhnutého gólmana skončil nad.

Po poločase jsme kupodivu pokračovali v aktivní hře a rozhodně jsme nebránili hubený výsledek. Žádné větší šance jsme si sice nevytvořili, ale byli jsme rovnocenným soupeřem. Domácí vydrželi čekat do 70 minuty, kdy postupně nasadili posily z A-teamu. Přeorganizovali kompletně zálohu a útok a to co se pak dělo není potřeba podrobně popisovat. Vyrovnání přišlo po rohovém kopu, kdy Soukup neproboural skrumáž dvaceti hráčů v malém vápně a hráč číhající u zadní tyče pohodlně zasunul. Pak přišel únik po levé straně a zakončení z voleje, za které by se nestyděl ani Thierry Henry. Zkrátka všechno co v první půli zahodili, tak tam v posledních dvaceti minutách naflákali. V nastaveném čase za stavu 5:1 ještě nesmyslně Long nařídil pokutový kop, domácí gólman naštěstí pálil nad a podařilo se udržet alespoň bůra.

V neděli 6.11. hrajeme doma s předposledními Úlicemi.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (B) - Úlice 1:3 (0:2)

Držení míče 95% také nestačí

Neděle 6.11.2005 Čest sehrát poslední zápas podzimní části sezóny na NouCampu dostal celek Úlic. Trenéři měli k dispozici takřka kompletní kádr a po dlouhých rozpravách a analýzách v hostinci Na hřišti, Koku a NON-STOPu zvolili variantu „omlazená záloha s jistotou vzadu“. V brance nastoupila posila ze Střelských Hoštic: Zdeněk Troška (ex Jimmy Hendrix alias Karburátor), obrannou řadu tvořili: Lesba – Baroš – FruFru – Leosch, v záloze nastoupili: Wena Kolík – Georginhu – Bolf – Slampárd, v útoku Bruffenem nadopovaný Klofák a po dlouhé době oblékl dres Béčka i Alli. Na lavičce byli připraveni: Mirdedine, Kobretti a Tomek. Čolíto u klandru dosud ve výkonu trestu, krupiér Verbatov stále léčí kolénko. Atraktivní utkání o poslední příčku tabulky svěřila Jitka sudímu Vepřouškovci.

Utkání jsme zahájili ve velkém stylu. Georginhovi nástup od 1.minuty vyloženě sednul a kombinoval ve středu pole zejména se Slampárdem, FruFruem a Kolíkem. Georginhu stál u zrodu několika tutovek – dvě neproměnil Klofák, další eliminoval úlický gólman s parukou z kolekce Oliver Kahn 2005. Pak přišel bohužel nepříjemný moment, kdy mozek hry Georgingu rychle rozehrával přímák a odnesl to stehenní sval. Georginhu musel ven, nastoupil další míčový virtuóz Mirdedine. Dále jsme ovládali hru a soupeře prakticky nepustili z vlastní půlky. Hosté se zmohli na pouhou destrukci naší hry a často i hráčů a to za vydatné podpory Vepřouškovce, který čekal se žlutou kartou asi na nosítka. Z lavičky i od klandru se začínalo ozývat „pusť mu krev“, „zkopni toho zm...“ apod. a na hřišti se přitvrdilo. Největší šanci prvního poločasu neproměnil FruFru, kdy při rohovém kopu nevpasíroval balón k zadní tyči a boční síť rozvlnil pouze zvenku. Hosté pak bohužel s notnou dávkou štěstí dokonale využili dvě příležitosti. Nejprve si předstoper naběhl na narážečku před vápno a z 20 metrů překonal Trošku. Zanedlouho proklouzl útočník hostů naší propracované ofsajdové pasti, praporek Šnycla na lajně zůstal v klidu a hosté vedli 0:2. A přitom se prakticky nedostali z vlastní půle ... Do poločasu jsme nadále tlačili, skvělou příležitost si individuálně vytvořil Alli, střela mu však nesedla a Kahn v brance připraven na kapitulaci nebo přinejmenším zlámání žeber od 150 km/hod letící střely, pohodlně kryl.

Trenéři reagovali hrou na 3 útočníky a na hrot se vysunul Baroš. Muselo to přijít! Pokračovali jsme však v platonickém tlaku a hosté stříleli branky. Vepřouškovec pokračoval jako v první půli a zákeřné zákroky hostů neoceňoval kartami. Vrcholem bylo, když si Alli kryl míč a jeho méně robustní protihráč ho jednoznačně nakopl a samozřejmě si ublížil a začal se svíjet bolestí ... arbitr souboj ohodnotil žlutkou pro Alliho. Za tento výrok se mu dostalo velkého ocenění zejména z kotle blatnických holligans včetně upozornění kolik bude stát rekultivace vyšlapaného kruhu. Mančaft se hecoval „kluci choďte tam podrážkou“ apod. Třetí branku vsítili hosté po nedorozumění v naší obraně a zcela volný hráč tváří v tvář Troškovi nejprve zakončil do tyče a pak se štěstím pod dohledem naší obrany zavěsil. To už bylo na Choholouška - hosté potřetí na naší půlce a stav 0:3.

Jinak herně jsme na tom byli stále výborně. Aktivitou hýřící Wena Kolík zařídil penaltu, když byl jasně zkosen ve vápně. Exekutor FruFru však tentokrát neumístil míč přesně k tyči, jak si představoval a Kahn bravurně kryl. V poslední části hry se hrálo hlavně pro diváky, kterých se dostavilo nevídané množství. Největším šoumenem byl jednoznačně Zdeněk Troška, který se aktivně podílel v našem útoku. Když však Vepřouškovec popadesáté ponechal faul hostů bez povšimnutí, Troška se neudržel a verbálně sudího napadl. Následovalo něco neuvěřitelného. Vepřouškovec „vysprintoval“ k Troškovi v typickém záklonu alá Allen Johnson a s pomocí mohutné gestikulace si vzájemně vysvětlili, že takhle teda ne. Troška rapersky máchal rukama a z bezprostřední blízkosti řval „Ty fauly mi ale pískej jó!“. Sudího to zaskočilo a z původně zamýšlené rote nadělil Troškovi pouze gelb. Ochozy jsme potěšili čestnou brankou v posledních minutách, když po Slampárdově přihrávce přesně mířil Baroš.

V neděli 13.11. hrajeme za časných ranních hodin v Manětíně. Aby mohli hráči po cestě dospávat noční tahy, zajistil oddíl přepravu Beruškovým minivanem, který má zkušenosti z dopravou velkého množství osob například z památného koncertu Tří sester v KD Stříbro. Plánované zastávky na cestě: Pension Balín 08:47, Ubytovna DIOSS 08:50, Tank ONO 08:55, poliklinika Nýřany 08:58, NON-STOP 08:59.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Sokol Manětín (B) - Slovan Blatnice (B) 2:2 (0:1)

Zaplať pánbůh za bod

Neděle 13.11.2005 Poslední zápas podzimní části jsme sehráli na půdě Manětína. Sraz na hřišti po osmé hodině byl pro mnohé hráče na hranici možností. Výhra naší reprezentace v Norsku udělala své a někteří hráči připomínali zombie. Kdo byl ve vrcholovém týmu bylo jasné na první pohled, protože se ani nepokoušeli o tradiční předzápasové vtipkování, ale odevzdaně seděli v přistaveném Beruškovo VW a snažili se ještě natočit pár minutek spánku. Dech některých hráčů připomínal strážmistra ze Švejka: Becherovka, Rum, Kontušovka, Čert, Berentzen, Fernet. Grizzly nabízel zimní bundu třesoucímu se Klofákovi, později pochopil, že se netřese zimou ... Ještě zhruba 5 minut se čekalo na slibotechnu Barona a pak jsme vyrazili. Zastávka na ONU náladu mančaftu výrazně pozvedla. Než stihnul Beruška dofouknout gumy, skoupil realizační tým kompletní zásoby piva a vyprahlí jedinci hltali Red Bull po pěti plechovkách. ONO jsme opouštěli ve vynikající náladě a trenéři se zamyslí, zda na jaře nezkusit srazy na ONU pravidelné – bylo by jisté, že nikdo nedorazí pozdě.

Manětín nás přivítal nehostinným počasím, teploměr ukazoval téměř nulu, vlhkost 100%, trávník ale ve velmi slušném stavu. Po dechových zkouškách a kontrole rudosti bělma postavil Pulec s Grizzlim sestavu „omlazená obrana s opilým útokem“: Soukup, Leosch – Baroš – FruFru – Tomek, Kobretti – Čolek – Mirdedine – Wena Kolík, Klofák – Troška. Utkání řídil Bušek z Velhartic.

Při nástupu na hřiště to vypadalo, že nejvitálnější na hřišti je hlavní arbitr Bušek z Velhartic toho času v zasloužené penzi. Navzdory počasí a zdravotnímu stavu hráčů se však začalo kombinačním, bojovně laděným fotbalem. Naše obrana dala domácím najevo, že veškeré akce v zárodku eliminuje. Navíc přesvědčivé odkopy Baroše se pokoušeli zužitkovat na půlce se rozdejchávající Klofák s Troškou. Svůj postoj k dobíhajícím útočníkům dal najevo i Soukup v brance, když málem vyvrhnul útočícího hráče Manětína. Mimochodem Manětín spoléhal hlavně na dva áčkaře a nepříjemně nabíhajícího kápa. Nebezpečného floutka s čelenkou s přehledem vygumoval Wena Kolík. Za nás exceloval jednoznačně Mirdedine, který se mazlil s míčem jako s ... (nechám radši na Hangánovi). V jeho driblérských choutkách ho vydatně podporovali hlavně Čolek s FruFruem a oběma Kolíkama. Vypracovali jsme si několik příležitostí, nejblíže jsme byli k brance při Čolkově průniku do pokutového území, kde byl zkosen. Bušek zákrok fouknul, ale diplomaticky jej vytáhl na hranici vápna. Z přímého kopu jsme vytěžili nepříjemný brejk domácích, který se nám naštěstí podařilo přerušit. Naše tykadla se stále ještě rozehřávala, Troška odboural první Startky. Domácí si nevytvořili prakticky žádnou příležitost kromě jednoho rohového kopu a dvou střel vedle. Byli jsme nadále aktivnější a do poločasu jsme šli zaslouženě do vedení. Ze souboje na půlce se míč odrazil k Troškovi, který po krátkém zatažení nekompromisně vypálil ze střední vzdálenosti levasem k vzdálenější tyči – 0:1!!! Brankář se snažil sebevíc, ale Troškova střela neměla chybu (v tisku se začalo spekulovat o nominaci Trošky na středeční zápas s Norskem).

V poločase byla v kabině výborná nálada. Vedení bylo velmi příjemné, ale zápas v Kaznějově poučil i největší optimisty. Dokonce jsme se pokusili vyhledat v pravidlech, jestli tam náhodou není uvedeno, že když se hraje dopoledne a hosté vedou v poločase 0:1, tak že se druhá půle vůbec nehraje a platí výsledek za 45 minut (podobně byl před časem na MS zaveden v prodloužení tzv. zlatý gól). Nic se bohužel nenašlo a to, co dlouho viselo ve vzduchu, otevřeně připomenul FruFru „Nevím, proč se bavíte o bodech, když stejně prohrajeme“. Na trávník jsme se tak vraceli zdravě povzbuzeni.

Domácí vystřídali borce z áčka, které čekal od 14 hodin zápas krajského přeboru v Klatovech - a přitom jsme si je vodili jako voříšky:-) Tlak domácích se však zvýšil. Naše kombinace narážela na aktivní pressing domácích a za půlku jsme se v prvních 20 minutách dostali jen výjimečně. Domácí se pokoušeli vymodlit penaltu, ale přesný Bušek posoudil všechny situace zcela korektně. Bojovali jsme jako lvi, ale vyrovnání nakonec přišlo – 1:1. A po ztrátě míče při rozehrávce jsme málem inkasovali během jedné minuty podruhé ... Coach Pulec na lajně začínal nachovatět. Domácí se ale uklidnili. Přece jenom prohrávali 60 minut a měli z nás jednoznačný respekt. Remíza se jim nezdála tak špatný výsledek. Znovu jsme dostali prostor ke kombinaci. FruFru si na půlce zkušeně přikryl míč, přihrál Klofákovi, který ač tísněn dokázal na hranici vápna vysunout Trošku, který si velezkušenou klikou vychutnal gólmana a profesorsky zakončil!!!!!! Branku oslavil stylovou rybičkou.

Do konce utkání nezbývalo mnoho, ale přece jenom to bylo dost. Dařilo se nám držet hru ve středu pole a díky Čolkovi a Troškovi i u rohového praporku. Domácí reagovali stažením útočníka (dvojník Franty Žďáry) a promíchali zálohu s útokem, což nám způsobovalo nemalé problémy. Několikrát nás podržel jistý Soukup, pak jsme ale trestuhodně nechali dva hráče na levé straně a domácí vyrovnali na 2:2. V závěrečných minutách měl 3 body na hlavě Troška, ale pokus o špinavý hattrick mu nevyšel. Manětín byl s remízkou evidentně spokojen. Závěrečná kombinace Baroše s Tomkem málem přivodila Grizzlimu, Pulcovi i Hangánovi infarkt, ale stav se již nezměnil.

Poděkování patří Buškovi, který řídil utkání s velkým přehledem. Apelujeme na komisi rozhodčích OFS PS, aby v zimní přestávce zvážila vyslání slabších kousků typu Kovařčík, Kissingr apod. k Buškovi na vyučenou.

Remíza z Manětína je velice cenná. Výhra byla sice blízko, ale po letošním podzimu víme, že bod je bod. V tabulce nám remíza nepomohla, ale psychologický efekt je nezpochybnitelný. Sám Bušek se nás při závěrečné děkovačce ptal, jak je možné, že máme jenom jeden bod, když hrajeme docela slušněj fotbal ... Trenéři budou ještě detailně analyzovat video, ale jednu z příčin kvalitní hry vidí v dopoledním čase zápasu. Pulec se nechal na tiskovce dokonce slyšet, že pokud neprosadí, aby hrál dorost předzápasy áčku, bude hrát béčko od 8 hodin předzápasy dorostu. Bodík byl na Základně oceněn vynikajícím gulášem.

Upozornění pro fanoušky: příští sobotu 19.11. předehráváme od 13:30 v Trnové! OFS Plzeň-sever tak vyslyšel prosby representačního trenéra Brucknera, který chtěl mít možnost vytáhnout si na Mistrovství světa 2006 v Německu odpočaté borce z nejkvalitnějších mančaftů pohybujících se na hranici pralesní ligy. Pravděpodobná sestava pro MS: P. Čech - Z. Grygera, O. Karas, T. Ujfaluši, M. Jankulovski - K. Poborský, T. Rosický, T. Karban, P. Nedvěd - M. Baroš, P. Hofman.


Author: Tomek


Zpět na přehled