ARCHIV - Béčko: Sezóna 2004/2005 (jaro)

Blatnice Vejprnice C 1:3 Reportage
Blatnice Dobříč 3:1 Reportage
Vochov Blatnice 1:2 Reportage
Blatnice Nečtiny 1:2 Reportage
Blatnice Hvozd 2:3 Reportage
Pernarec Blatnice 3:1 Reportage
Blatnice Nýřany B 4:3 Reportage
Kamenný Újezd Blatnice 4:0 Reportage
Blatnice Křelovice 4:4 Reportage
Bezvěrov Blatnice 1:1 Reportage
Blatnice Ledce 1:3 Reportage
Kozojedy - Blatnice 1:0 Reportage





Slovan Blatnice (B) – Vejprnice C 1:3 (0:2)

Liškenroy neunesl konstruktivní kritiku z lavičky

Neděle 27.03.2005. Po náročné zimní přípravě a sněhové bitvě s TJ Zrnko Přehýšov (2:2) jsme na domácí půdě nastoupili proti Křapkám z Vejprnic. Situace v tabulce není na začátku jara nikterak slavná: vévodíme na předposlední příčce a máme 13 bodů. Státní statek Úněšov to sice skutečně odhlásil (nepomohla ani 30 milionová dotace ČMFS, hráči odmítli přistoupit na platové stropy a tak se většina špílmachrů vrací zpátky do kravína), takže pravděpodobně nikdo nespadne, ale my hrajeme stejně pořád jako na postup!

Sestava nedoznala výraznějších změn oproti podzimu: v brance Soukup (exHasič) – Bolf, Klofák, FruFru, Liškenroy – Kobbreti, Mirdedine, MaoCeTung – Totti, Pepa, Baroš. Utkání řídil Kreutz.

Slepičáři se do nás obuli se značnou vervou. Jednoznačně přijeli odčinit potupnou podzimní prohru na vlastním hřišti, kdy neproměnili penaltu v poslední minutě a my si odvezli všechny 3 body. Po prvním jarním zaváhání naší obrany šli hosté do vedení 0:1 a polevili v náporu. Hra se přesunula do středu pole, kde obě mužstva předváděla technicky vyspělou kombinační hru podpořenou aktivním pressingem (standardní hra ve 3.třídě:-)))). To vše za vydatné podpory holligans z přeplněné tribuny (účastníci dopoledního turnaje ve stolním fotbale se přesunuli z Kulturního domu na NouCamp). Fanouškům jsme se odměnili překrásnou brankou, kdy se geniálně uvolnil Totti a s přehledem srovnal na 1:1. Z tribuny se v tu chvíli ozvala mohutná rána – to když Jimmy Hendrix paličkou propálil buben … Hosté šli bohužel po druhém jarním zaváhání naší obrany opět do vedení 1:2. Z úst trenéra poté zaznělo několik kritických slov na adresu kvality obrany a to zejména na levou stranu, kde ve vzduchu i na zemi úřadoval toho času ofenzivně laděný Liškenroy. Situace se zanedlouho vyhrotila a po krátké výměně názorů s trenérem se Liškenroy rozhodl opustit hrací plochu. V poklidu vyčkával na přerušení hry u lajny a sledoval závary v našem vápně. Do hry nastoupil Pibaro. Do poločasu jsme měli ještě jednu šanci na vyrovnání – Mao unikl po lajně, ale centr mířil Barošovi na paty.

Druhá půle byla ve znamení řady nepřesností a jarní únavy. Několikrát nás podržel Soukup v brance, vypracovali jsme si pár šancí, ale … po třetím jarním zaváhání naší obrany uzavřeli hosté na konečných 1:3. Coach se ještě pokusil zvrátit vývoj utkání vysunutím Klofáka na hrot, ale stav se již nezměnil.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (B) – Dobříč 3:1 (0:0)

Zasloužené vítězství

Neděle 10.04.2005. Místo zápasu s Úněšovem dojednal realizační tým přátelské utkání s Kameňosem „B“. Soupeř byl vybrán záměrně – měli jsme si spravit vaječnou pachuť z minulého týdne a nabudit se na další klíčový zápas s Dobříčí. Plány ale nevyšly – nakonec jsme byli rádi za remízu 3:3. Snad jsme si aspoň vybrali minely na celou sezónu …

Utkání s Dobříčí řídil ostřílený sudí Kozina. Coach Pulec vyztužil záložní řadu dvěma žolíky: míčovým ekvilibristou Georginhem a Olegem Verbatovem, kterému konečně ustoupili horečky (na teletextu byla uvedena hodnota jeho horečky 39,4 stupně, z lékařské zprávy lze vyčíst pouze údaje 3,94 ???). První půle byla velmi bojovná. Ani jeden z týmů nechtěl udělat chybu. Obě obrany zodpovědně strážily své svatyně a nechtěly pustit soupeře do vedení. Kromě 385 soubojů nepřinesla 1.půle nic významného. Vše podstatné se mělo odehrát ve druhém dějství.

A děly se věci ….Do hry se jednak zapojil FruFru (s pravým silničním lišejem) a jednak došlo k navýšení našeho tlaku. Naše převaha byla tak zdrcující, že si hosté raději první branku vstřelili sami (krásné obhození brankáře). Hosté sice brzy vyrovnali náhodnou střelou pod vingl na 1:1, ale to bylo z jejich strany vše. Záloha pod taktovkou Georginha neúnavně kombinovala a zásobovala útočníky množstvím kvalitních míčů. Při jednom z Verbatovových průniků do vápna přišla nelítostná kosa a Kozina s penaltou neváhal. Exekuce se ujal Georginhu a nemýlil se: 2:1!!! Vzadu nás jistil spolehlivý Soukup a Dobříč se pomalu loučila s body. To už nebylo jako doma na podzim (pozn. autora: pamětníci podzimního zápasu určitě vzpomenou na poločasovou proměnu sudího Kissingra v Dobříči). V závěru se po standardní situaci hlavou prosadil MaoCeTung (3:1) a NouCampem začaly znít oslavné chorály. První jarní body jsou doma!!!

Příští zápas: neděle 17.04. od 13:30 hodin s posledním Vochovem.


Author: Tomek


Zpět na přehled






Vochov - Slovan Blatnice (B) 1:2 (0:0)

Baron nás zachránil hrobníkovi z lopaty

Neděle 17.04.2005. Trenéři byli před utkáním řádně nervózní, protože Vochov několikrát změnil termín zápasu a do poslední chvíle si nebyli jisti, kolik hráčů vlastně na zápas přijde. Největší riziko bylo u hráčů, kteří se letos ještě neukázali. K utkání nakonec překvapivě nedorazil pouze Kodyak, kterému došel plyn v jeho žlutém Čikuli, zapůjčeném od tchána Kůrovce. Areál ve Vochově doznal výrazných změn: okraj pole ujezdili návštěvníci restaurace, takže vzniklo velkokapacitní parkoviště, zahuštěný pažit nalajnovaný na finále superbowlu, … nicméně luxusní kabiny hostů zůstaly beze změn (skříňová AVIE s klimatizací a vířivkami v podzemní části). Třicet vteřin před úvodním hvizdem dosedl vojenský speciál ze Saigonu s MaoCeTungem a mohlo se začít. Sestava byla relativně nabitá: sňatkový podvodník Turbo na hrotu, Roberto Leosch na beku a dvoumotorová záloha: Mirdedine Zidane a Oleg Verbatov zvaný též Bostonská Mlátička, který se na utkání cvičně rozbouchal v Nonstopu (alepoň podle jeho opuchlého rtu soudě).

Utkání řídil několikanásobný fotbalový inzultátor Kabyick (Kempes by mohl vyprávět …). Sestava domácích připomínala soubor loutek s devadesátiletým Ravanellim na hrotu, střihorukým Edvardem v bráně a 130 kilovým stoperem … neměl to pro nás být soupeř. Trenér zhodnotil situaci a nařídil pálit z každé pozice. Již ve třetí minutě to však musel vzít zpět, to když Leosch nastřelil břevno vlastní branky. Klofák z toho dostal záchvat smíchu, že musel Kabyick na chvíli přerušit hru. Hasič naštěstí neváhal se žhavením turba a již v 5.minutě nás dostal do vedení 0:1. Vypadalo to na vylepšení skóre.

Jenže opak byl pravdou. Nejen, že jsme domácího 145 cm vysokého Casiase v bráně nevyzkoušeli, domácí si vypracovali celou řadu šancí a to i bez aktivní pomoci našich beků. Nasadili jsme klasický útočný styl nakopávaných balónů a „jdiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii“ se stojící zálohou na vlastní půli. Kabyick si o poločase postěžoval, že ho chceme uhnat. V 39. minutě vypracoval Mirdedine slibnou akci, na jejímž konci byla parádní Hasičova střela bez přípravy do břevna. Škoda!

Do druhé půle jsme nastoupili s odhodláním nedostat a vsítit! Dostali jsme se ale pod tlak, domácí zahrávali několik standardek a v 53.minutě bylo vyrovnáno 1:1, když hlavičkoval domácí stoper Ovarson. Domácí zavětřili body a začali hrát jako prasata. Inkasovali jsme několik nepříjemných zákroků, Kabyick rozdal pár žlutek. Na hromadnou bitku to vypadalo po nešetrném zákroku Ravanelliho na chudáka Hendrixe. Ravanelli psychicky nevydržel a domácí coach jej neprodleně vystřídal. Domácím to ale nestačilo, brutální zákrok předvedl další z vypatlanců na našeho gólmana. Následoval pětikrokový sprint Klofáka a jeho diskuse s domácím útočníkem málem skončila v houštince za brankou. Hra nápadně připomínala pověstný blitinec a stratég Pulec přemýšlel, jak přivést body na NouCamp. Na lavičce měl totiž poslední ESO: do růžova vyhajaného Barona – Sarku-Farku-Loupežníka, který dorazil velmi sláb a tvrdil, že vydrží jen 15 minut. Ke střídání došlo v 78.minutě. Vysvobození přišlo v infarktovém závěru, kdy po individuální akci Baroše chladnokrevně zakončoval Baron a 3 body byly doma!!!!!!!!! Fuj tajbl.

Vítězství 1:2 je velmi cenné. Zaměstnanci IPC Clima dostali na pondělí automaticky dovolenou, do hostince bylo za účelem oslav ihned přizváno hudební duo Fekeťák&Georginhu. Smolař Kodyak si vypil kalich hořkosti do dna, neboť při pokusu o rychlý start zlomil klíč v zapalování a tchán ho opravdu nepochválí.

Příští zápas: neděle 24.04. od 15:00 hodin doma s Nečtinama. Přijďte nás povzbudit! Před utkáním proběhne dekorování allstar-týmu z podzimního mače v Nečtinech.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (B) – Nečtiny 1:2 (1:2)

Měli jsme na ně

Neděle 24.04.2005. Po výhře ve Vochově jsme se díky remíze Pernarce nekompromisně posunuli o jednu příčku ke špici tabulky. V živé paměti jsme měli podzimní mač v Nečtinech s allstar-týmem, na domácí půdě to mohl být porazitelný soupeř, respekt budila jejich druhá příčka v tabulce.

Trenéři se museli vyrovnat s několika rébusy v sestavě. Na čtvrtečním tréninku U Sedláka se totiž při sprintech zranil Grizzly, Edvard i Francois Omambyick a ke smůle nažhavených tifossi nemohli nastoupit. MaoCetung byl opět pracovně v Pekingu, Mirdedina vzaly záda, Marián Kobbretti je stále přetrénován … Naštěstí mohl do branky nastoupit Soukup, který měl původně nahlášenou službu, ale „prej snad hořet nebude“. Kodyak dorazil pěšky včas. Klasickou B-sestavu tak doplnili: PepaPibaro, Řízek, Leosch, Ála, Turbo-Hasič a spasitel Baron na lavičce.

Pokladna hlásila VYPRODÁNO již 20 minut před zahájením zápasu. Ochozy praskaly ve švech, počasí ideální, … jedinou vadou na kráse byl zavřený stánek s klobásami, protože všechny spořádali sobotní nenažranci z Horní Břízy a Suda (ten Xindl!!!), který si nechal 20 kilo zabalit domů, protože nebude vylejzat měsíc z baráku.

Utkání začalo oboustranně kombinační hrou. Několikrát pronikli do blízkosti pokutového území Ála s Barošem, Hasič ladil turbo po pravé lajně. Hosté měli také pár šancí, ale Soukup byl dnes neomylný. Včas vybíhal, dirigoval celou obranu a Jimmyho v záloze a několika zákroky dal útočníkům, jasně najevo, že je v soubojích nebude šetřit. Ve 20.minutě jsme zahrávali roh a po šesti hlavičkách FruFrua a Áli se podařilo FruFruovi protlačit balón do branky. Vedli jsme 1:0!!! a holigans začali v amoku vytrhávat polstrování ze sedaček na tribuně. Nečtinští zemědělci byli jako opaření. Měli jsme je na lopatě.

Bohužel přišly nešťastné 3 minuty. V 34. minutě pálil nikým neatakovaný předstoper z 25 metrů přesně k tyči (1:1) a po nejistém odkopu FruFrua a trestuhodném zaspání Leosche to bylo 1:2. Do poločasu jsme měli ještě dvě šance: Hasič z velkého úhlu do tyče (kdyby gólman strčil kulíky mezi míč a tyč, tak měl sádru až do příštího ročníku ve IV.třídě) a po namazání hostujícím bekem pálil Baroš procítěným obloučkem těsně vedle šibenice.

Ve druhém dějství jsme hosty pěkně zmáčkli. Naše obrana byla bezchybná a demotivovaní hostující útočníci se apaticky ploužili ve středovém kruhu. Po faulu na neúnavného Álu zahrával Hasič z dobré pozice přímák – bohužel do zdi. Rekordní počet kilometrů zaznamenal Jimmy, který se zodpovědně vracel, neúnavně nabíhal, … v 75. minutě však ohlásil přehřátí motoru a po dvouminutovém vydejchání v kleče, požádal trenéra o stažení na post předstopera.

Do konce utkání zbývalo zhruba 25 minut, když se vydal na výlet do vápna hostů Řízek. Zkušeně si poradil s několika hráči, byl tvrdě atakován ve vápně, rozhodčí Tchermak už byl nadechnut, ale Řízek nechtěl jít k zemi. Byla by jasná. Hosté se začali strachovat o body a nezmohli se na nic jiného než na sprosté zákroky. Zejména kapitán, který musí nutně pocházet z pověstného Údolí dutých hlav, který si vyšlápl na Řízka. Bylo jasné, že odplata ho nemine, bylo jen otázkou času, kdo si ho vychutná. A k jeho smůle to byl zrovna Ála, který mu dal okusit své zánovní kolíky JomaHa-JomaSoul (pozn. značka kopaček). Na trávníku si pak rozhodčímu stěžoval, že to byl likvidační zákrok, … to nevěděl, jak vypadá takový likvidační zákrok.

V závěru zápasu trenér ještě „vypustil nažhaveného Barona“, ale kromě Řízkova kuchla do trojúhelníku mávajícího Hangána se již nic zaznamenáníhodného neudálo.

Mezinárodní rozhodčí Tchermak utkání řídil s velkým přehledem, jen tak dál. Škoda, že nepískal sobotní death-match s Horní Břízou. Sudo, doufáme, že blbě spíš!

Příští zápas: neděle 01.05. od 15:00 hodin doma s Hvozdem. Účastníky sobotní májky, upozorňujeme, aby si kromě celty a buřtů nezapomněli do plyntáren přibalit kopačky!


Author: Tomek


Zpět na přehled






Slovan Blatnice (B) – Hvozd 2:3 (0:1)

Májková indispozice

Neděle 01.05.2005. Obavy trenéra Petržílka z nekompletní sestavy se bohužel potvrdily. Ještě v předvečer Májky byly ve hře dvě varianty sestavy: a) překvápko nebo b) klasika. Strážení Májky však bylo letos tak náročné, že ještě 30 minut před zápasem nás bylo sedm a trenér si šel hledat vhodné strelky pro sebe k Rourovi do garáže. Mirdedine se pro jistotu vykartoval v sobotním zápase Áčka, Řízek zabloudil cestou z Ostrůvku, Baron s Wenou Kolíkem zaspali a Motor zálohy Oleg Verbatov se trenérovi omluvil 15 minut před zápasem nesrozumitelnou SMS-kou v azbuce (ja nemagu, u mena balsaja gorecka …). Všichni hříšníci byli pozvání před disciplinárku, kde budou vysvětlovat, proč se k utkání nedostavili – předseda Mansfeld přislíbil použití detektoru lži a policejního měřáku se zvýšenou horní hranicí na 15 promile.

Nakonec došlo na variantu sestavy C – pracovně pojmenovanou „turbulentní“ aneb všechno naruby. Jimmy Hendrix nastoupil do branky, nepropustná obrana s Barošem na stoperu a smrtící útok: Soukup – Klofák – Kodyak. Jedenáctku doplnil Leosch, který se obětavě vzdal střízlivění na gauči a přišel střízlivět na čerstvý vzduch. Navzdory prvnímu květnu bylo počasí jako v půlce července - vedro na padnutí a mnohým hráčům šlo o kejhák. Diváckou kulisu tvořilo 8 platících diváků krčících se v chládku na lavičce. Utkání řídil vochovský Kreutz.

Po deseti minutách nám došlo, že v Hvozdu nebyla Májka nebo jí postavili o den dříve. Jeden útok za druhým, obrana v pekelném zápřahu. Kapitulovali jsme až ve 20.minutě, kdy si na útočícího beka vyšlápl Kodyak a po kose před vápnem zahrávali hosté nepříjemný přímák – 0:1. Zbytek první půle se hosté snažili vsítit, ale naše obrana se stala nepropustnou a Jimmy byl neomylný. Vytvořili jsme si několik šancí, ale tisíckrát natrénované signály Soukupa a Klofáka ne a ne vyjít – oba byli asi moc rychlí.

V 59.minutě hosté sice zvýšili na 0:2 z metrového ofsajdu, ale pak došlo k očekávanému zvratu. Nebezpečnou dělovku vyslal k pravé tyči Soukup – brankář se štěstím kryl. Brzy na to MaoCeTung napálil břevno a Klofák gólmana vyzkoušel jemným kuchélkem. Definitivní zlom nastal poté, co Soukup vyfauloval stopera, který musel střídat. V pěti minutách jsme vyrovnali! Nejprve Kodyak zahrával z uctivé vzdálenosti přímák a na jeho skotský centr si naskočil hlavou neomylný FruFru a bylo to 1:2!!! K vyrovnání došlo opět po standardce zahrávané Kodyakem - tentokrát si na roh naskočil Klofák a pod víko nekompromisně vsítil – 2:2!!! Začínalo se znovu od začátku a Hvozd byl na kolenou. Všichni byli nabuzeni a naše bojovnost měla být po zásluze odměněna … Utkání pomalu spělo ke konci. Neproměnili jsme několik tutovek a začínali pomýšlet na dobrý bodík se druhým Hvozdem. Úplně jsme zapomněli, kdo nás píská a kde jsme zázračně zvítězili v poslední minutě … ve Vochově. Hosté vhazovali v 93.minutě nenápadný aut a Kreutz zabrumlal, že ihned po vhození foukne konec. Zbytek nemám sílu popsat … 2:3. Kurva!

Příští zápas: sobota 07.05. od 17:00 hodin v Prdelci.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Pernarec - Slovan Blatnice (B) 3:1 (3:1)

Pernarec porážíme jedině doma

Sobota 07.05.2005. Áčko hrálo ve stejný čas v Líních, takže nastaly klasické problémy se sestavou. Některé hráče zaskočil sobotní zápas natolik, že na něj úplně zapomněli - Mao byl dokonce velmi rozrušen, když ho trenér vzbudil na gauči při sledování TV. Díky na poslední chvíli draftovanému Allimu nás mělo být dost … jenže po příjezdu do Pernarce jsme zjistili, že jsme na NouCampu zapomněli Barona. Počet vozů se sice blížil počtu hráčů, ale nakonec všechno dobře dopadlo a mohli jsme nastoupit v plné síle!

Oproti minulému týdnu, kdy jsme zmírali ve vedru nás v horském Pernarci čekalo 5 stupňů s deštěm a ani výkonný 50-ti Wattový teplomet v kabině s tím nemohl nic udělat. Utkání řídil sudí Franzenstein ve frajerské větrovce.

Sestava Pernarce je stejná už 20 let, takže nás neměli s čím překvapit. Docela dobrá záloha, nebezpečný útok, ale hlavně těžkotonážní Campos v bráně, který byl v podzimní zápase na NouCampu skutečně našrot. A byl to právě Campos, který hned v úvodu utkání neudržel Alliho dalekonosnou střelu dum-dum a zasunul si míč do brány – vedli jsme 0:1! Campos takhle chytá odjakživa, takže domácí to vůbec nerozhodilo. Během několika minut jsme po zbytečných chybách v rozehrávce a nekoncentrovanosti obrany prohrávali 2:1. Soukup v bráně byl bezmocný …

Campos byl volšovej, ale my jsme ho v podstatě neohrozili. A když jsme konečně vystřelili - Pepa Pibaro parádně pod víko, šel se Campos zrovna napít k tyči a střelu nechtěně vyrazil. Domácí byli stále při chuti. Z brankové čáry zachraňoval po rohu Řízek, dorážejícího útočníka krotil kolénkem gólman Soukup. Po další zbytečné chybě jsme inkasovali potřetí.

Do druhé půle jsme přesto nastoupili zdravě nabuzeni. Věděli jsme, že domácí to nahoru neumí, protože Campos je blíž k výčepu a nemůže se soustředit. Alli si v kabině konečně odpočinul od nemotorného beka, který mu visel 45 minut kolem krku nebo na zádech. Máme na ně!

Náš tlak ve druhé sice půli zesílil, ale Campose jsme opět nevyzkoušeli. Domácí měli nahráno a nikam se nehonili. Naše obrana byla prakticky bez práce a většina pernareckých brejků končila v ofsajdové pasti pečlivě strážené mávajícím Trappattonim. Trenér v závěru oživil hru vysunutím Klofáka na hrot. Klofák se zanedlouho dostal do slibné akce ve vápně, ač tvrdě atakován soupeřem, nakloněn pod úhlem 45 stupňů, Franzenstein už měl připravenou píšťalku … nepadnul :-( Jako již tradičně si z Pernarce odvážíme nula bodů.

Nepříjemnou sérii zápasů se soupeři z horní části tabulky začínáme v neděli 15.05. od 15:00 hodin doma s Nejřanama.


Author: Tomek


Zpět na přehled






Slovan Blatnice (B) – Nýřany (B) 4:3 (0:2)

Hostům chyběl maskot Lapka

Neděle 15.05.2005. K prestižnímu derby s Nejřanama bylo povoláno dostatek hráčů a trenér se od oběda trápil tím, koho nechá sedět na střídačce. Jenže půl hodiny před hvizdem bylo všechno jinak. Řízek byl vysílen ranním mačem dorostu, Oleg Verbatov zraněn, Baron opět nepochopitelně selhal. Naštěstí přišel omluvený Alli a bylo nás dvanáct! Sestava byla přesto nabitá: Soukup v bráně, Wena Kolík na beku, Mirdedine s FruFruem v záloze a v útoku atom-trio: Honek, Jimmy Hendrix a Kodyak. Nejřany dorazili v plné síle, chyběl jen maskot Lapka. Bylo jisté, že po zápase zazní Husqarny – bylo jen otázkou z jaké kabiny. Utkání řídil Mejla Hlafsa.

Oba mančafty měli nadupané útoky a zápas měla rozhodnout kvalita obrany. V první půli jsme na tom nebyli příliš slavně, při hostech navíc stálo štěstí. V 10.minutě se Tomkovi zamotal centr mezi nohama a ideálně narazil hostujícímu Ali Amirimu, který šťastně nasadil jesle Soukupovi – 0:1. V 25.minutě si na cetr naskočil opět Amiri a hlavičkový souboj s MaoCeTungem skončil v naší šibenici. Soukup neměl šanci – 0:2. Na naší straně vynikal opět Kodyak, který kromě standardně kvalitních centrů předvedl i 100 metrový únik po lajně a několik chladnokrevných klik ve vápně. Honek si pochvaloval spolupráci se zálohou a hru po zemi. Několik výletů z hlouby pole podnikl i Wena Kolík – když nemohl nahrát nebo zakončit, s jistotou přerušil hru odvážným zájezdem. Chybělo jediné – vsítit.

Stratég Pulec vymyslel o poločase geniální tah: zaměnil spícího Jimmiho s Klofákem, Kodyak pustil do hry nabuzeného Álu. Oživení hry bylo neuvěřitelné. Už v 53.minutě zazmatkoval ve vápně veterán Komik a jeho teč rukou neunikla přesnému Hlafsovi – pentle byla na světě. Exekuce se ujal zkušený FruFru a velmi chladnokrevně k pravé tyči zavěsil – 1:2. V 68.minutě zahrával Honek roh a dezorientovaný Camil srovnal vlastencem na 2:2 – to máš za ty simulace z podzimu. Začínalo se znovu. Očekávali jsme drtivý tlak hostů a trošku jsme se obávali Hlafsy, který do té doby kromě zbytečného přerušování hry pískal přesně. Základ byl nedostat branku. Hosté byli nebezpeční hlavně ze standardních akcí. Přesvědčili nás o tom už v 73.minutě, kdy po „bolestivém“ zákroku na Černocha (áááááúúúúúú) přesně hlavičkoval Ali Amiri a završil špinavý hatrick – 2:3. Čípak to byl asi hráč? Navíc brzy musel pro křeče odstoupit Wena Kolík a hráli jsme o desíti!!! Hosté byly na koni a pevně věřili v zisk bodů a pro nás potupné Husqarny v šatně. Někteří si byli tak jisti, že se nechali vystřídat, aby měli dostatek teplé vody a delší klobásy.

Náš smrtící útok měl jiné plány. V 77.minutě se po levém křídle uvolnil Klofák a jeho centr levasem na Honka skončil v síti – 3:3!!! Hosté jen nevěřícně kroutili hlavami. Znovu se vrhli do útoku, ale naše obrana nekompromisně přerušovala všechny akce v dostatečné vzdálenosti od branky. Hosté se přesto dostali do našeho vápna a samozřejmě se snažili vymodlit penaltu nebo přímák. Mejla ale zachoval chladnou hlavu a spršku nadávek ohodnotil několika žlutkami. Smrtící úder přišel v 84.minutě. Učebnicovou akci zahájil Jimmy, když po lajně vyslal Honka, ten vysunul MaoCeTunga a jeho milimetrový centr zakončil bezchybně Klofák – 4:3!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! NouCampem zazněly vítězné chorály.

Příští zápas sehrajeme v sobotu 21.5. od 17 hodin s lídrem tabulky Kameňosem. Trappattoni naordinoval hráčům páteční důkladné vyprázdnění py… Na Nejřany to prej zabralo (???)


Author: Tomek


Zpět na přehled






Baník Kamenný Újezd (A) - Slovan Blatnice (B) 4:0 (3:0)

Nemohli jsme jim pokazit radost

Sobota 21.05.2005. V utkání s aspirantem na postup do Okresu jsme neměli co ztratit. Áčko hrálo od 15 hodin ve Zbůchu a část sestavy spolu s registračkama měla dorazit až těsně před výkopem. Zápas řídil Mário Kempes a když zjistil 5 minut před začátkem, že v kabině hrajeme mrtvý brouky, byl velmi rozladěn, protože v 18:50 již měl pořádat 40 cm dlouhou klobásu a pít třetí pivo. Motospojka ze Zbůchu dorazila v 17:15 a do hry ihned nastupil gólman Soukup a Jimmy Hendrix na stopera, který měl nahradit Klofáka, jenž volal 30 minut před zápasem, že se mu zasekla labuť na pouti v Heřmance, a že vyproštění žebřiňákem bude opilým hasičům trvat asi 3 hodiny. Sestava byla natolik zajímavá, že je potřeba ji detailně zdokumentovat: Baron poprvé od mini-žáků na beku - Hendrix - FruFru – Tomek, Kobbretti - Bruffen – Verbatov - Řízek, Kodyak – Alli.

Domácí si obarvili květáky na zeleno a jejich cíl byl jediný: zvítězit a pojistit si tak 4 kola před koncem sezóny postup do Okresu. Dostavili se všichni obyvatelé, obecní rozhlas vyhrával od ranních hodin, před stadionem stála umytá Avie EKO-SEPAR, ozdobená nápisem Mistři a řidičem v zánovním obleku z Floh-marktu ze západoněmeckého Straubingu. Přeci jsme jim to nemohli pokazit …

Domácí se složitě prokousávali naší precizní obranou. První tutovku si vypracovali až ve 2.minutě, Soukup kryl. Další šance následovaly. Naše obrana několikrát nechala jít jednoho nebo i více hráčů na branku. Nervozita stoupala, domácí fanoušci začali místní celek v podstatě vypískávat a houfně opouštěli areál. Moc jim nepřidali ani blatničtí holigans, kteří je provokovali mohutným skandováním „SLOVAN!!!“ … „DESET!!!!“. Coach Pulec ze hry stáhl běhavého Barona, který mařil všechny akce na pravé straně a navíc nepříjemně dobře rozehrával. Všichni jsme si oddechli, když domácí konečně vsítili. Pak se několikrát opakovala situace, kdy nám zdánlivě nevyšel ofsajd systém … brzy to bylo 3:0 a byl klid. Aby to domácí neprokoukli, museli jsme taky útočit. Nejprve domácí zle vyděsil Řízek, když svůj výlet z hlouby pole zakončil těsně vedle tyče. Dva přímáčky jsme demonstrativně zahodili (Alli málem překop Univerzitu).

V poločase nastoupil na hrot Honek, Oleg se stáhl na stopera. Domácí se přestali konečně strachovat a hrál se divácky atraktivní fotbal. Máriovi jsme se ale zdáli nadále velmi nebezpeční, proto za stavu 3:0 fouknul pentli za jasný Barrandov a bylo to konečných 4:0. Utkání mělo velký spád, protože ačkoliv jsme začali o patnáct minut později, skončilo se přesně v 18:45 – tomu se říká teorie relativity.

Příští zápas sehrajeme v neděli 29.5. od 15 hodin doma s maštalákama z Křelovic.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (B) – JZD Křelovice 4:4 (3:3)

Děravá obrana

Neděle 29.05.2005. Zákopčaník se v předpovědi počasí na neděli skutečně nemýlil: slunce v duši a oheň na hřišti. Hrálo se od 15 hodin a rtuť teploměru ukazovala na slunci neskutečných 49 stupňů!!! Po sobotním vítězném mači Áčka a následné diskárně coach Pulec neváhal a přišel rovnou s kopačkama a nominoval se s číslem 12. Utkání řídil sudí Káva.

Hosté měli od úvodního hvizdu problémy s orientací na hřišti. Několikrát došlo ke kuriosní situaci, kdy se všichni hráči nahromadili u tribuny … pak jsme si teprve vzpomněli na jejich hřiště ve vojtěšce se sklonem 25 stupňů. Brzy se ale vzpamatovali a z první vážnější akce otevřeli skóre na 0:1. Nic to neznamenalo, hráli jsme dál. Naše nabitá záloha (Bruffen – Verbatov – Kobretti - Hendrix) přehrávala soupeře ve středu pole a Kodyak se Šnyclem zkoušeli přejít přes nejisté zadáky. Štěstí ale nestálo na naší straně, protože hosté v krátkém rozmezí vsítili ještě dvakrát. Nejprve přesnou trefou pod víko a brzy na to bez přípravy zakončili vyboxovaný roh. Vypadalo to na ručník. Navzdory příšernému vedru nás to ale nezlomilo, útok zřejmě pochopil, že obrana dnes není zcela ve formě a vzal otěže do vlastních rukou. Nejprve po pravé straně unikl Šnycl a chladnokrevně prostřelil křelovického gólmana 1:3. A byl to znovu Šnycl, který stál u zrodu naší druhé branky. Odvážně pronikl do pokutového území a tam byl neúprosně zkosen. Káva s penaltou neváhal. A kapitán FruFru taky ne – 2:3. Znovu jsme se dostali do hry. Těsně před poločasem se nám podařilo dokonce vyrovnat na 3:3, když brankářovi jesličky dorážel na brankové čáře Bruffen. Do kabin jsme odcházeli optimisticky naladěni.

V poločase nastoupil Alli namísto zcela vyšťaveného Kodyaka, který vypadal na zástavu. Kodyak si v poločase vyzkoušel jaké to je, když se do horkého chladiče dolejvá studená voda – podobně dopadl jeho pokus o občerstvení perlivou Aqualineou. V kabině se nečekaně objevil Slampárd a trenér ho z fronty na klobásy okamžitě vyslal domů pro strelky.

Jaká škoda, že jsme nechytili začátek druhé půle. Hosté z prakticky jediné šance celého poločasu vsítili na 4:3. Po nástupu Slampárda jsme totiž zcela ovládli střed pole, kde kombinoval hlavně s Kobrettim a FruFruem zezadu podporovaný Bolfem a zepředu Allim. Po nástupu Pulce se prudce zvýšil počet střel na branku. Nejjedovatější mířila těsně vedle šibenice – gólman pouze kontroloval. Perfektní hlavu trefil Alli – opět těsně vedle. Hosté bránili v deseti vlastní vápno. Zasloužený bod jsme získali v samotném závěru, kdy Kobrettiho záludnou střelu chytil ležící obránce přímo do košíku. Nařízenou penaltu profesorsky proměnil sám trenér Pulec.

Příští zápas sehrajeme v sobotu 4.6. od 17 hodin doma v Bezvěrově. Letecký speciál startuje v 16:30 na letišti u Přehýšáku


Author: Tomek


Zpět na přehled




Sázavan Bezvěrov (A) - Slovan Blatnice (B) 1:1 (1:1)

Lasota zastoupil Baroše

Sobota 04.06.2005. Soutěž pomalu spěje ke konci a zejména v okresu už jde vážně do tuhého. Sestavit mančafty bylo tentokráte zcela neřešitelné. Nejen, že hrálo Áčko i Béčko v sobotu odpoledne, jako na potvoru musel hrát i dorost v Žihli a reprezentace s Andorou v Liberci. Pepek Pibaro ještě ke všemu hodil masku na jeho Simsonu CBR1000RR. Do brány byl proto po delší době nominován Jimmy, v základu se objevil coach Pulec, na okraj obrany se vrátil RomVanLiškenroy (specialista na celky ze severní strany okresu). Na poslední chvíli byl navíc draftován vychrtlý Mára Surovec Kůrovec s odlehčenou čelistí a spolu s Pulcem a Kodyakem vytvořili útok budící u domácích velký respekt. Střed pole ovládal FruFru, Mirdedine, Kobretti a Slampárd. Na lavičce byli ke střídání připraveni Edward Lassota a Giovanni Trappatoni (po zápase přiznal, že měl strelky v igelitce).

Domácím jsme udělil lekci s taktiky. Už po příjezdu jsme rozšířili informaci, že za nás nastoupí 6 borců, kteří hráli naposledy za žáky a gólman, který v životě nechytal. Domácí informátoři ihned pelášili do kabiny zvěstovat o možném vylepšení skóre. Kámen ze srdce spadnul hlavně hlavní domácí hvězdě Pečavarovi, který byl v trestu (v podmínce pozvracel soupeře). Pozn. autora: Pečavar nám na podzim na NouCampu naflákal 4 fíky po devadesáti nasimulovaných faulech před vápnem.

Utkání řídil zkušený plasský Long namísto původně nominovaného Mejly Hlafsy, který zřejmě psychicky neunesl důležitost utkání – šlo o hodně! Významný krokem byla výhra losu a zahájení první půle do kopce proti větru. Chtěli jsme první půli neinkasovat, domácí zlomit a ve druhé půli je sestřelit. Tato zdánlivě bláznivá myšlenka se ukázala jako geniální. Domácí v počátku utkání skutečně převzali iniciativu, ale jejich útočníci nebyli ani nijak rychlí ani technicky zdatní. Docela se nám dařila kombinace ve středu pole a Surovec v útoku nejisté zadáky hodně zlobil. Domácí bohužel kuriosním gólem otevřeli skóre zápasu. Jimmy vykopával a domácí stoper v souboji na půlce umístil osvobozující odkop přesně do branky, do které se překvapený Jimmy nestihl vrátit. Hráli jsme dál a byli jsme minimálně rovnocenným soupeřem. Několik slabších okamžiků si vybral Tomek (zvláště při pozdním odkopu, kdy se míč nečekaně zastavil v kolejích od traktora), štěstěna však stála na straně Slovanu. Díky:-) Největší šanci po závaru ve vápně eliminoval na brankové čáře galuskou Kobretti. Domácí už se viděli v kabině, když z pravé strany vyslal skotský centr Pulec a zmatený bek hrál evidentně rukou – pentle jako vyšitá. Při exekuci málem došlo k potyčce, protože poté, co se FruFruovi konečně podařilo ustavit na svažnatém terénu míč, ukopl mu jej domácí gólman. Další zajímavý okamžik nastal při hledání kruhu na velkým čtverci. Domácí tvrdili, že správná je čára bliž k bráně. To Longa tak dopálilo, že domácím oznámil, že klidně nechá přelajnovat celý hřiště. Nervózní atmosféru uzavřel FruFru, který se nenechal zmást poskakujícím gólmanem Dudkem (v Bezvěrově na hostování z FC Liverpool) a s mírnou dávkou štěstí zavěsil. Domácí šli do kabin jako opaření a Pečevar za lajnou chytil pěknýho nerva.

V poločase se pokoušel střídat Liškenroy, ale trenér jeho žádost ignoroval. Ze hry musel Bámbí Surovec, který se při jedné akci neudržel, hlavičkoval a málem jel znovu na drátování. Musel nastoupit Eddie Lassota – rozcvičku vypustil, aby se zbytečně nevysílil a šel do hry takříkajíc naostro. Na domácích byla znát značná nervozita. Jejich ambice na účast v baráži do Okresu byly přeci jen velké. Slovan se stal ale v zadních řadách neprostupný a Jimmy si brankaření vyloženě užíval. Kromě Eddieho s námi hrál druhou půli i sklon hřiště a hlavně vynikající vítr. Domácí ukázali svoji inteligenci a znalost pravidel, když při Jimmiho dalekonosných výkopech od branky nechávali stát mazaného Pulce na hranici jejich pokutového území. Stoper uklidňoval ostatní beky, ať Pulce klidně nechají v ofsajdu. Poté, co se ale Pulec dvakrát dostal do nebezpečného zakončení a Long pořád nepískal ofsajd domácí konečně uposlechli jednu z místních dorostenek, že při výkopu od brány ofsajd není.

Domácí byli opravdu v hajzlu. Kromě Pečavara na lajně, kterého Long zahnal až do lesa, se několikrát nechal unést i domácí kapitán. Hráči Slovanu vše přecházeli s úsměvem. Long bohužel zapomněl karty doma. Pak se začaly dít věci na pravé straně, kde po lajně jezdil Eddie. Po několika únicích k rohovému praporku přišla nejkrásnější akce celého zápasu (ne-li celé sezóny), kdy se Eddie položil do centrovaného míče a z voleje překrásně zakončoval pravasem ZDA-PARTIZANSKE ke vzdálenější tyči, kde bohužel nestihl reagovat překvapený Kodyjník. Utkání již spělo ke konci a Eddieho případný přesun do Plas, kde hrálo Áčko, už neměl smysl. Domácí se zoufale pokoušeli útočit, ale Jimmyho neohrozili. Sudí Long v závěru utkání několikrát nepochopitelně posoudil autové vhazování v rozporu s postranním Trappatonim, v rozhodujících situacích byl naštěstí přesný – hlavně při simulacích hňupa s číslem 10, který jakmile pronikl do vápna, dostával obrnu. V závěru předvedl Eddie ještě několik famózních zpracování na jeden dotek, jeho spoluhráči už byli bohužel se silami na dně. Z Bezvěrova si odvážíme zasloužený bod!

V předposledním zápase sezóny (neděle 12.06. od 15 hodin) hostíme na NouCampu Leče. Specialista na Leče - Liškenroy bude bohužel chybět, ale coach Pulec na tiskovce po zápase oznámil, že pokud mu Roura nesebere Eddieho, počítá s vítězstvím minimálně o pět branek.


Author: Tomek


Zpět na přehled






Slovan Blatnice (B) – Ledce (A) 1:3 (0:2)

Bez Liškenroye na Ledce nemáme

Neděle 12.06.2005. V předposledním kole nás doma čekal další aspirant na postup do okresu – Ledce. Ledce dorazili v plné síle se zhruba 30-ti členným kompletním kádrem. My jsme měli opačné problémy (letos je to prostě klasika). Ledecký specialista Liškenroy si na dopoledním utkání házené pohmoždil úd (více agentura ČTK nezveřejnila), Mirdedyne byl na nákupech v IKEAe, Slampárd po týdnu stráveném na střeše neuměl chodit po rovině, Verbatov v trestu, Kodyjník se griluje ve Španělsku, Baron výjimečně našrot a Eddieho šetří Roura na Sulkov. Pulec i Trapattoni se proto dostavili s plnou výstrojí. Nakonec jsme to dali dohromady (nevím, proč to píšu, když to dáme dohromady vždycky). Přesně na čas dorazil z výjezdního zasedání MEDOXu Klofák (podle barvy očí to vypadalo na svářečský výcvik) a také Kirk Kobretti s čerstvě podepsaným Tomášem Safkou na tajném místě. Do sestavy se vrátil uzdravený Baroš, takže to vypadalo následovně: Soukup, Bruffen – Klofák - FruFru – Tomek, Šnycl – Jimmy – Kobbretti - Bolf, Baroš - Alli. Na lavičce připraven Dráteník Bámbí a head-coach Pulec. Utkání řídil neznámý Pospíšil s pruhovanýma trenýrkama PLEAS za 48 Kčs.

Hosté nás relativně brzy zmáčkli a obrana se měla plné nohy práce. Výšková převaha byla znát - za hosty nastoupil Koller, Lokvenc i Jap Stamm. Počáteční nápor jsme sice ustáli, ale zhruba ve 20.minutě po zmatku v našem vápně šli hosté do vedení 0:1. Nedařilo se nám podržet míč ve středu pole a nakopnuté míče se neskutečně rychle vracely. Veškeré naše útočné snahy vyšly naprázdno. Hosté v 45.minutě zvýšili na 0:2 po přesném hvízdanci z otočky.

Pulec oživil hru nasazením sebe a vysunutím Klofáka na hrot. Na stopera se stáhl charismatický Jimmy Hendrix. Leče nám sice dali třetí branku a vypadalo to na debakl, ale kupodivu jsme je poté zmáčkli a drželi prakticky celý zbytek utkání ve jejich vápně. Do několika slibných brejků se dostal rychlonohý Klofák, který po první půli zcela vystřízlivěl. Agilní Pulec tradičně zvýšil střeleckou aktivitu a předvedl několik vynikajících Barrandovů, které Mário vždy přesně posoudil. Zasloužené snížení na 1:3 přišlo po přesné hlavě FruFrua. Do konce utkání už se kromě Tomkovy žlutky nic zaznamenáníhodného nestalo.

Závěrečný zápas sezóny odehrajeme v Kozíchjedech v sobotu 18.06. od 17 hodin.


Author: Tomek


Zpět na přehled




Kozojedy (A) – Slovan Blatnice (B) 1:0 (0:0)

Nakloněná rovina

Sobota 18.06.2005. Všichni jsme žili osudovým utkáním Áčka na Sulkově, které se hrálo ve stejný den a stejnou dobu a nejradši bysme všichni jeli podpořit blatnické vlajkonoše, ale nebylo zbytí, závěrečný mač bylo potřeba odehrát.

Cesta byla dlouhá a strastiplná. Každá z posádek zvolila odlišnou trasu, kupodivu dorazili všichni, i když posádka Bolfova SEATu navigovaná Šnyclem najela 160 km. Po shlédnutí terénu jsme zjistili, že by se nám hodilo několik hráčů s jednou nohou kratší, sklon hřiště byl neuvěřitelný.

Do branky nastoupil Jimmy, zásadní změnou bylo vysunutí Klofáka na hrot hned od počátku, na post stopera nastoupil hubeňour Mára Kůrovec. V záloze nastoupil Kobreti – Mirdedyne – Valentino Rossi (PepaPibaro) – Šnycl, s Klofákem byl na hrotu Baroš. Na lavičce byli připraveni: Lois Kody Figo a Pados. Utkání řídil méně známý Kowarczik.

Ke kuriosní situaci došlo hned při zahájení utkání, když při losu spadla mince do myší díry. Kapitáni se nakonec diplomaticky dohodli a nemuseli jsme čekat až si Kowarczik skočí pro novýho bůra. Mirdedyne zvolil opačnou stranu a domácí to notně rozliadilo, podle slov několika hráčů bylo zjevné, že domácí hrají první půli vždy do kopce (my jsme to nechápali, protože v Kozojedech se hraje do kopce obě půlky). Nezbytnou rekvizitou pro rozehrávku byl dřevěný klín, kterým se musel míč zajistit – jinak by se skutálel k hospodě. Hřiště bylo naštěstí samý drn, jetel v plném květu, takže to zas tak divoký nebylo. Po pár minutách bylo jasné, že je to porazitelný soupeř. Postupně jsme si vytvářeli tlak a vypadalo to na vedení, když došlo ke zranění Bámbího (raménko nevydrželo). Na tykadlo nastoupil Pados, na stopera se stáhl již kulhající Baroš. I nadále jsme byli aktivnější a přehrávali soupeře kombinační hrou ve středu pole. Tvůrci hry byli hlavně Mirdedyne, který se presentoval řadou nových jižních prvků a Marian Kobreti - škoda, že namísto střelby ze střední vzdálenosti volil procítěné centry. Střelecká aktivita domácích byla zdánlivě vyšší, ale většina střel byla propagačního charakteru a co šlo do branky - laxně sbíral Jimmy. Vedoucí branku měl na hlavě Klofák – gólman byl ale na místě. Nulové konto domácí udrželi i po Kobretiho jedovatém přímáku. Poločas skončil 0:0, mnohem podstatnější bylo, že Áčko vedlo na Sulkově 0:2!!!

Do druhé půle jsme nastoupili v nezměněné sestavě. Domácí se snažili seč mohli, ale naráželi na naší zajištěnou obranu s nulákem Jimmym v bráně, který si druhou půli ve stínu stromů vyloženě užíval a popichoval domácí útočníky, že chytá jen jednou rukou. Několik šancí měl Klofák, ale bez Bofferdinga v útoku (který si alibisticky nevzal strelky), byl bohužel poloviční. Z jednoho z vymyšlených přímáků domácí napálili ve zdi stojícího Rossiho a ten musel otřesený střídat - nahradil ho Louis Kody Figo. Po vystřídání Rossiho nás domácí dostali do většího tlaku a Jimmy musel zapojit obě ruce. V útoku už jsme toho moc nepředvedli, veliké trápení si prožil Kody, který se po návratu ze Španělska nestihl přeorientovat z plážového volejbalu na kvalitní 3.třídu Plzně-severu. Do konce utkání nechybělo mnoho. Pulec navíc od lajny ohlásil, že Áčko zvýšilo na 0:3 a měli jsme chuť přivést na základnu alespoň bodík. Jenže štěstí asi nebylo na našich kopačkách. Nepříliš přesvědčivý Kowarczik fouknul nenápadný přímák a domácí z něj vytěžili vítěznou branku a zisk 3 bodů.

Navzdory vítězství se domácí pořadatelé zachovali velice nesportovně, když do naší kabiny odpojili přívod teplé vody a matná skla v oknech nahradili za čirá. Voda měla zhruba 5 °C a místní sasanky nechápavě sledovaly naše třícentimetrová kladiva (nad 5 centimetrů se dostal jediný hráč (pozn. autora: střídal v první půli:-))))).

Pozápasová matematika vypadala slušně: Áčko vyhrálo a mělo by se udržet (pokud nespadne Bohemka do plzeňského krajského přeboru), Úněšov to odhlásil a náskok před posledním Vochovem byl dostatečný, takže příští rok si to rozdáme znovu se stejnýma vidlákama! Fuck off pralesní liga!!!

Decentní oslava uplynulé sezóny proběhne 1.července na NouCampu. K tanci, poslechu, jídlu a lahodným nápojům živě zapějí: Visací Zámek, Arakain, Odyssea, Michael Foret a Slayer.


Author: Tomek


Zpět na přehled