ARCHIV - Áčko: Sezóna 2006/2007 (podzim)

Blatnice Žihle 7:1 Reportage
Blatnice Kamenný Újezd 3:3 Reportage
Vejprnice B Blatnice 3:1 Reportage
Blatnice Líně 4:3 Reportage
Blatnice Všeruby 4:2 Reportage
Hunčice Blatnice 0:1 Reportage
Blatnice Heřmanova Huť 2:1 Reportage
Kozolupy Blatnice 1:1 Reportage
Úněšov Blatnice 1:0 Reportage
Blatnice Bezvěrov 1:0 Reportage
Horní Bříza B Blatnice 1:1 Reportage
Blatnice Tlučná B 6:3 Reportage
Sulkov Blatnice 2:2 Reportage
Všeruby Blatnice 1:1 Reportage
Blatnice Kozolupy 3:2 Reportage



Slovan Blatnice (A) - Milka Žihle (A) 7:1 (4:0)

Famózní vstup do sezóny aneb cepy nosí štěstí

Sobota 19.8.2006 - v prvním mači nové, dozajista ve všech směrech opět o něco čistější sezóny, jsme na výstavním pažitu Nou Campu (tráva je holt tráva) přivítali loňského adepta postupu, Žihly. Sebevědomí, podpořené odvážným tipem líňského trenéra v bulvárním PD, sálalo z hostů na všechny strany. Jenže netušili, že Misha cestou na sraz vyšlápnul cepa jako z bernardýna, takže štěstěna stála rozhodně při nás. Losování šťastných 11 dopadlo následovně: Soukup - Honek, Špauc, Býrhof, Misha - Mao, Totti, Čolek, Piškoot - Kulič, Ally. Dodatková čísla zbyla na Karbyho, Bolfa, Pibaru, Leontýna, Kollera a Vannyaka. Zklamaný byl hlavně Canavaro, na kterého nezbyl dres, protože nemá ještě dostatečně natrénováno. Utkání řídil nováček na poli okresních sudí, neznámý Káva.

Hosté se nás pokusili zaskočit hned od začátku, ale jejich aktivita nevedla ani k extra vyloženým šancím. Na druhé straně se zastřeloval Totti, gólově vypadala Býrhofovo hlavička, mířící jen těsně nad. Nadržené ochozy netrpělivě žádali vsítění, nenechali jsme je ale dlouho čekat. Býrhof podstoupil několik soubojů, přihrál do běhu Čolkovi, který se jako uragán vřítil do šestnáctky, kde byl nedovoleně zastaven. Káva nemusel váhat, pentle byla jasná. Exekuce se ujal sám Čolek a chladnokrevně zavěsil - 1:0! Chvíli na to zataktizoval Totti, který si nechal u střídačky zavázat tkaničky a v nestřežené chvíli vyrazil kupředu. To už se přes Allyho dostal do brejku Piškoot, který přesným centrem vybídnul právě Tottiho k nekompromisnímu závěsu - 2:0. Nestačili jsme se ani bát o výsledek a propukla další radost. Totti zakombinoval s Kuličem, který mu vrátil přihrávku na vápno, kde zcela volný Totti neměl problémy se zakončením - 3:0.

Předváděná hra se těžko popisuje, jediné použitelné termíny jsou brazilka, ťukes, voříšcí a podobně. Zaslouženě jsme se do přestávky dočkali ještě jednoho zářezu, když Tottiho centr usměrnil s pomocí obránce do sítě Piškoot - 4:0. Bylo jasné, že druhá půle už ani nemá cenu, i když se Žihle dirigovaná koučem z východu ještě vzdát nechtěla. Roura se rozhodl šetřit Tottiho, kterého v sestavě nahradil Karby. Býrhof si nechtěl vyndavat pečlivě upravený dres z trenýrek, proto si u topolu odlehčil dva litry horem a mohli jsme je jít dorazit.

Na hře už bylo patrné, že se druhá půle dohrává jen z povinnosti, přesto o zajímavé momenty nouze nebyla. O další změnu skóre se zasloužil Ally, který s přehledem zužitkoval Kuličovo přihrávku - 5:0. Kulič se přimotal snad ke všem gólům, protože po jeho dalším souboji se k míči dostal Karby, kterému už zbývalo pouze trefit prázdnou bránu - 6:0. Výsledek už hosté nesli poměrně těžce, docházelo k prvním výtokům nervů. Hlavně kapitán už toho měl dost a dožadoval se vhození ručníku ("si tady mám vykouřit čů...", a pod.). Slovan zcela ovládnul hřiště, po další akci Kuliče a faulu na něj přišla druhá penalta, kterou rovněž suverénně proměnil Karby - 7:0. Aby se hosté v závěru neservali, darovali jsme jim aspoň čestný zásah - 7:1. Mohli přidat i druhý, ale prázdná brána se z hranice penalty asi zdála moc velká, protože střela skončila v topolech.

Ihned po zápase se strhli mohutné oslavy, zahájené nejdelšími husquarnami v novodobých dějinách Slovanu. Hlavním tahounem oslav byl až do ranních hodin neúnavný Marian Cobretti, který za propagaci Slovanu obdržel na baru několik hodnotných cen (mimo jiné například tanga Polar Limes).

Příští sobotu hostíme v derby od 17:00 opět na Nou Campu Kameňos.


Author: Honek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (A) - Kamenný újezd (A) 3:3 (0:2)

Emoce jako na houpačce

Sobota 26.8.2006 - druhé kolo přineslo lahůdku v podobě derby na Nou Campu s Kameňosem. Naše sestava doznala několika změn kvůli avizovanému sobáši Mishy a Býrhofa. Navíc se ukázalo, jak bledě je na tom Cannavaro, který na pátečních fyzických testech zaběhl 1 kolo (400m!) za 4:38:25. S tímto časem se opět nevešel ani na lavičku náhradníků. Na druhou stranu mohl konečně Roura počítat s Gatuzem. Sestava vypadala nakonec docela nabitě: Soukup, Honek - Špauc, Čolek - Gatuzo, Pibaro - Totti - Mao - Piškoot, Kulič - Ally, střídačka Karby, Bolf, Koller, Pizza-mužík. Místo nominovaného arbitra Legolanda přijelo trio Eben (hlavní), Langoš, Kadlec.

Dobře jsme si uvědomovali, že začínáme zase od nuly. Nervozita před nabitým kotlem domácích ultras byla patrná, obvyklá hra na maximálně tři doteky tím docela trpěla. Přesto šance na skórování byly vyrovnané nebo spíše žádné, my jsme měli aspoň na první pohled větší jistotu mezi tyčema. Do vedení šel ale Kameňos, když levý halv dostal kolmici za obranu a přesně prostřelil Soukupa - 0:1. Místo vyrovnání pak zvýšili hosté na 2:0, když Honek dovolil po rychlém rozehrání přímáku odcentrovat před bránu, kde pohodlně zakončili - 0:2. Naše akce končili většinou nepřesným nebo nedůrazným zakončením, Ally s Kuličem ale dokonale motali hlavy perspektivním zadákům Kameňosu.

Do druhé půle musel Roura zariskovat, do brány se postavil Pizza-mužík Vannyak a Soukup se místo Pibary postavil na kraj zálohy. Od první minuty bylo patrné, že hostům dochází dech a že oživení naší hry přinese své ovoce. Byl to právě Soukup, kterého vybídl Kulič, Soukup zadribloval ve vápně a jeho přihrávku propasíroval do brány Piškoot - 1:2. Kontaktní gól byl veledůležitý, psychicky jsme se dostali na koně. Do hry se místo Allyho zapojil Karby, který umožnil Soukupovo vysunutí na hrot. Zaslouženě jsme se dočkali vyrovnání, když Totti ve vápně z otočky nekompromisně propálil gólmana - 2:2. Do konce zápasu chybělo asi 15 minut, což byla dostatečně dlouhá doba na otočení zápasu...

Asi 8 minut před koncem se k nenápadné standardce postavil Totti, na jeho ostrý centr si naběhl Mao a lofasem chladnokrevně skóroval - 3:2! V kotli se objevili bengálské ohně, jedna mexická vlny následovala druhou ... Výsledek mohla potvrdit penalta, kterou Eben nepochopitelně neodpískal za stažení Maa za dres (prý kdyby nepadnul, tak byla). V době, kdy časomíra ukazovala 92:36 dovolil nejhodnější obránce na světě Honek rozehrát u půlky akci, která vedla k nebezpečnému zakončení. Vannyak střelu vytáhnul na břevno, Špauc odhlavičkoval přesně k Sovusovi, který přes Maovo nohu předvedl ukázkový skok plavmo a Eben tentokrát nepochopitelně penaltu nařídil. Jen zázrakem unikl inzultaci od Gatuza, bohužel Vanny neměl na penaltu nárok - 3:3. Na další vsítění už nebyl čas, i když Tottiho poslední akce zápasu byla docela nadějná, jeho střela ale nebyla dokonalá.

První zápas venku odehrajeme s Puta Puta v neděli od 17:00.


Author: Honek


Zpět na přehled




Puta Puta Vejprnice (C) - Slovan Blatnice (A) 3:1 (2:0)

Marná snaha ...

Neděle 3.9.2006 - po nervydrásající remíze s Kameňosem před námi stála další výzva v podobě souboje s Puta Puta. Kvůli kolizi zápasu s úvodním utkáním B-teamu proti TJ Zrnku Doubrava museli koučové složit optimální sestavy až těsně před odjezdem. Ze standardních opor chyběli plánovaně Býrhof s Leontýnem, navíc Karbyho složil letní kášlík a Honek laboruje se svalem prdelákem. Naštěstí se podařilo kontaktovat imobilního Barona a taky Cannavaro se díky třetí účasti na tréninku dostal na lavičku! Sestava vyběhla na zažloutlý a prořídlý pažit v tomto složení: Soukup, Misha - Špauc, Čolek - Gatuzo, Piškoot - Totti - Mao - Pibaro, Ally - Kulič. Na svojí šanci na střídačce čekali Honek, Baron, Cannavaro, Koller a Vannyak. Utkání řídil pod dohledem delegáta sudí Kadič. Delegát ukázal svojí důležitost ještě před výkopem, když nesmyslně požadoval označení funkcionářů na lavičce. Jedinou možností bylo vyhotovení efektních cedulek z leukoplasti "Coach Roura" a "Manager Santo", od které jsem nakonec museli ustoupit, protože 50ti letá náplast z lékárničky nechtěla na čele držet.

Hned od začátku byla viditelná naše chuť na tři body. Rychlé kombinace po stranách dělali domácím znatelné problémy. Nadějné bylo Allyho zakončení bez přípravy, ale levaso šlo těsně vedle. Celá levá strana se ale potýkala s neznatelnou lajnou daleko od střídaček, takže spoustu sól a odkopů končilo neplánovaně v autu. Náš nápor domácí nečekali, objevily se první hádky v jejich řadách (připomínalo to něco jako "ty ko-ko di do dák-dák"). Jenže do vedení šli domácí, když si na roh naskočil domácí "čahoun" a o břevno se štěstím zavěsil - 1:0. Srovnat mohl vzápětí Kulič, který chtěl zasunout do prázdné brány, ale domácí gólman s obranou jeho úmysl odhalili. Totti pak napálil přímák z 25ti metrů jen těsně nad. Bohužel už asi ve 20-té minutě musel Roura míchat se sestavou, když se při nenápadném kopu zranil Pibaro, jehož svaly se už přizpůsobily statické zátěži po vzpírání tvárnic. Do hry se na beku zapojil Honek, Misha se posunul do zálohy.

Domácí se uchýlili k tvrdší hře, kterou nervózní Kadič nedokázal zkrotit. Vždy se jen prohledal, jestli má karty a tím to skončilo... Nenechali jsme se ale unést a trpělivě pokračovali. Další standardka domácích (mimochodem po obráceném autu a vymyšleném faulu) ale skončila gólem, když vysoký míč spadnul přesně na hlavu útočníka - 2:0. Do druhé půle Roura zariskoval a poslal do hry místo Čolka Cannavara. Ten si ale kupodivu počínal jako mazák a výrazně naší hru oživil. Domácí se už spoléhali pouze na brejky, míč jsme na svých strelkách drželi my (z toho každý náš druhý kontakt s míčem patřil Cannavarovi). Dočkali jsme se zaslouženě snížení, Totti famózně zakroutil přímák přesně do rohu brány - 2:1. Roura reagoval střídáním brankářů a s cílem srovnat stav vysunul na křídlo Soukupa. Ten začal okamžitě motat zadákům hlavy a vybojoval několik nadějných rohů. Cannavaro byl často zastaven "za každou cenu", jmenujme aspoň držení za nohu ležícím hráčem (samozřejmě bez karty). V době našeho náporu se unavení domácí, zapomenutí na půlící čáře, dostali do brejku a po dvou přihrávkách do ofsajdu stanovili konečný výsledek na 3:1.

Mužem zápasu byl zaslouženě vyhlášen Cannavaro, který obdržel prémii 5,- Kč, která ho velmi potěšila (i slzička ukápla). Soucítí s dárcem částky, který se takto obětoval a připravil se dobrovolně o večerní porci šmakouna, na kterou mu už nezbylo.

Příští sobotu nás od 17:00 čekají Líně.


Author: Honek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (A) - Baník Líně (A) 4:3 (1:1)

Další thriller na Nou Campu

Sobota 9.9.2006 - fotbalový předkrm před nedělním duelem B-teamů Blatnic a Líní obstarala sobotní předehrávka áček. Po delší době měl Roura k dispozici prakticky ideální jedenáctku, chyběl pouze Paleček Gatuzo. Sudí Kozina přivedl na plochu tuto sestavu domácích: Soukup - Býrhof, Špauc, Cannavaro, Misha - Piškoot, Totti, Čolek, Mao - Ally, Kulič. Od první minuty hnaly vyprodané tribuny náš team do útoku. Zápas sliboval díky zřejmé kvalitě na obou stranách špičkový fotbal, proto přilákal i početný zástup médií.

Předpoklady se naplnily, o precizní kombinace nebyla nouze. Narážečky Cannavara s motory zálohy byly ukázkové, hra v obraně bezchybná. O vzrušení se postaral jen Soukup, jehož trunčkovské "mam - nemam" po centru správně nažhavilo tribuny i realizační team. Na zásah jsme dlouho čekat nemuseli. Misha vybojoval míč, vysunul Kuliče, brankář situaci podcenil a nedokázal míč v souboji odpálit. U odraženého míče byl první Cannavaro, který zpětnou přihrávkou našel zrozeného střelce Tottiho, ten neváhal a z vápna přesnou ranou k tyči skóroval - 1:0. Totti si mohl připsat ještě asistenci, ale Maovi chybělo pár centimetrů lofa, aby prudký centr umístil do brány. Bohužel, hosté dokázali lacino srovnat, když Kozina posoudil regulérní hlavičkový souboj krále vzduchu Býrhofa jako faul. Okamžité přenesení hry znamenalo brejk a vyrovnání - 1:1. Vedení mohl strhnout na naší stranu Piškoot, jeho průnik zakončený z úhlu levasem ale brankář kryl. Výsledkem 1:1 skončila první půle, předváděná hra byla nejlepší pozvánkou na druhý poločas...

Zůstávali jsme v klidu, taktické pokyny byly jednoduché - přidat jednoho nebo raději dva banány. Sestava zůstala stejná, hráči se teprve dostali na provozní teplotu. Hosté reagovali na průběh prvního poločasu nasazením nebezpečného Kudrnáče, s jehož příchodem se jejich projev dost změnil. Prakticky po rozehrání se sám řítil na Soukupa, který ale jeho sólo ve spolupráci s Mishou bravurně zneškodnil. Do zápasu pak opět mírně zasáhnul Kozina, když na půlce neposoudil jednoznačné oroštování Kuliče líňským nekopem. Hosté se znovu dostali do brejku a neuvěřitelnou šmudlou z nulového úhlu zvýšili na 1:2. Roura reagoval stažením Čolka ze hry a vysunutím Býrhofa do zálohy. Na beka šel Honek a jeho první kontakt s míčem znamenal vysunutí právě Býrhofa do brejku, ten si poradil s obráncem a nadvakrát překonal gólmana - 2:2. Tiffosi začali šílet, všichni cítili šanci na otočení zápasu. Blízko byl neúnavný Cannavaro, kterému střelu po zemi z hranice penalty zázračně brankář kryl.

Hrdinou dalších okamžiků byl Kulič, který s bilancí 0+10 stále čekal na první blatnický flastr. Dočkal se v tu nejlepší dobu, když ve vápně ukázal jeho klasický slalom a bodélkem rozvlnil síť - 3:2! Zápas gradoval, ale do konce se stalo ještě dost zajímavého. Stejně jako měl své hrdiny, měl i své smolaře. Banální odkop nezvládl zkušený Špauc, jeho minela znamenala sólo na Soukupa, který byl tentokrát bezmocný - 3:3. U zábradlí se objevily první popadaný kusy, Roura sáhl po litrovce z lékárničky... Špauc v rozhovoru po zápase přiznal, že už přemýšlel, jak se první dostat do sprch. Ještě jsem ale neřekli poslední slovo. Aktivní hrou jsme si vynutili převahu, ze které vyplynul i jeden z rohů. Odražený míč se dostal k Allymu na zadní tyči, ten předvedl rychlou otočku a nekompromisně zasunul - 4:3! Hosté už na zvrat neměli ani fyzicky, ani psychicky. Taktická střídání útočníků za Kollera a Leontýna nedovolily vytvoření souvislejšího náporu.

Ally zasahuje, Cannavaro v akci, Colkovo Barrandov, Mishovo technika kopu, Tiffosi, To to boli, Volejbalova vlozka, Byrhof bude skorovat, Kulicovo slalom, Piskootovo silna leva.

Další zápas nás čeká už ve středu od 17:00, kdy opět na Nou Campu hostíme Všeruby.


Author: Honek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (A) - Všeruby (A) 4:2 (3:2)

Středa, fotbalu je třeba

Středa 13.9.2006 - protože ČMFS, resp. OFS PS, nezaregistrovalo změnu režimu, po které už pracující lid nekončí v rachotě úderem 14:00, zařadilo do podzimního programu dvě vložená kola. Prvním z nich byl pro Slovan zápas s leaderem tabulky ze Všerub. Komplikace se sestavou se daly tušit už v sobotu, trenérské duo si s nimi poradilo znamenitě. Rourovi se podařilo odchytnout Klofáka, který přijel do hospody na jedno, a protože vozí permanentně věci v autě, měl hned náhradu za Špauce, který se v práci po sobotní minele dobrovolně přihlásil k vykládání dvou kamionů. Další ztrátou byl Misha s Gatuzem, které nahradili Honek s Leontýnem, na brku místo Allyho dostal šanci Čolek. Zápas řídil zkušený rozhodčí Rysz.

Většina borců cítila v nohách sobotní či nedělní duely (někteří dokonce oba), na únavu se ale rychle zapomnělo. Koučům vyšel perfektně taktický záměr posílit středovou řadu o Býrhofa a Čolka vysunout na hrot. Záloha ukončovala akce soupeře už v zárodcích, na obranu zůstávaly jen jednoduché míče. Už v osmé minutě vypukla vlna radosti, když důrazný Býrhof vybojoval míč u postranní čáry a přesnou přihrávkou vysunul za obranu Tottiho. Ten neváhal a z první propálil brankáře - 1:0. Radost netrvala dlouho, dovolili jsme soupeři založení akce ve středu hřiště a ten okamžitě trestal střelou podél Soukupa - 1:1. Vyrovnání ale bylo impulzem k dalšímu boji. Svůj úkol splnil Čolek, když si ve vápně zkušeně došel pro jasnou penaltu, kterou sám s přehledem proměnil - 2:1. O chvíli později mohl zvýšit, jenže jeho střelu z dálky zasatvila tyč. Rysz bohužel nenašel dost odvahy, aby odpískal druhou penaltu za jasnou kosu zezadu na Kuliče. Ve 32. minutě to byl opět Čolek, který si zaběhl za obranu a z levé strany naservíroval míč na vápno naběhnutému Cannavarovi, který ho uklidil přesně k tyči - 3:1! Poločasový výsledek se nám nepodařilo udržet, když ve snaze hrát od zadu přišla nenápadná chybička při kombinaci Býrhof - Piškoot, kterou všerubský útočník nemilosrdně trestal - 3:2.

O přestávce nebylo třeba zvláštních pokynů, všem bylo jasné, že musíme chytit začátek. To se povedlo znamenitě, druhou půli jsme začali velkým náporem. Dvě příležitosti ke skórování měl Cannavaro, jeho pumelice jen těsně minuly bránu. Pak jsme jednou pustili hosty do našeho vápna, bohužel jejich návštěva se poněkud protáhla. S vypětím všech sil a patřičnou dávkou štěstí se nám útoky podařilo odvrátit. Naše ofenzíva ale stále ukazovala svoji sílu, unaveného Tottiho vystřídal s chutí hrající Karby. Ten mohl hned skórovat, volejovka mu však nesedla. Dočkal se v 75. minutě, když po opět jasném faulu na unikajícího Kuliče přišla druhá penalta. Tu Karby neomylně proměnil - 4:2. Konec zápasu už byl v dohledu, v koncentraci jsme naštěstí nepolevili. Hosté začínali být i mírně nervózní, což odnesl Ruda rot-wailerem. Spolehlivým výkonem jsme pak zápas dotáhli do vítězného konce, proti nejnebezpečnější akci hostů vytáhl Soukup zákrok z kategorie snů.

Branky: 8‘ Totti, 27‘ Čolek (PK), 32' Cannavaro, 75' Karby (PK)
Žlutky: Býrhof, Cannavaro
Sestava: Soukup – Honek, Klofák, Cannavaro (C), Leontýn (68‘ Bolf) – Mao, Býrhof, Totti (62' Karby), Piškoot – Kulič, Čolek (84' Koller).

Další zápas nás čeká v zemědělské baště Hunčicích, hraje se v sobotu už od 16:30.


Author: Honek


Zpět na přehled




JZD Hunčice (A)- Slovan Blatnice (A) 0:1 (0:0)

Urvat body a vypadnout

Sobota 16.9.2006 - četnost zápasů jak v anglické premijérlýg přinesla po vítězné středě jeden z nejočekávanějších zápasů sezóny. Vítěznou šňůru jsme jeli prodloužit do Hunčic s jednoznačnou taktikou - přijet na poslední chvíli, urvat tři body a okamžitě se vrátit zpět do civilizace. Proti nám stál nepříjemný soupeř, v zoufalství používající veškeré možné prvky, které by jim mohly vyhrávat domácí zápasy. Jednak je to samozřejmá přítomnost JK u zábradlí. Druhou zbraní je míč. Poslední bezdušový model Adihasu, který je kompletně vyhotoven z montážní pěny, nám dělal nemalé problémy. Třetím faktorem je "hřiště", u kterého se domácí rozhodli vrátit se k původnímu škvárovému modelu. Že se ještě jedná o trávu, lze odhadnout jen z barvy nejodolnějších plevelů, které vydrží i podmínky na Měsíci. O kořenech z topolů se netřeba zmiňovat ... My měli obavy hlavně z nasazení rozhodčího Bofuně, který ale ukázal, že i v Hunčicích se dá pískat objektivně!

Vítěznou sestavu nebylo třeba měnit, jen v útoku dostal před technikem Čolkem přednost buldozer Ally, který měl právě Čolkovi připravit pozici. Domácí dávali od začátku najevo, že v okrese nemají co dělat a problémy by je čekali i ve třetí třídě. Hráli pouze na nakopávané míče, se kterými ale měla naše obrana kvůli zmíněným faktorům problémy. Než jsme "pěňáku" navykli, mohli jsme prohrávat. Soukup podběhnul míč odražený od země, naštěstí Špauc odvrátil katastrofu výkopem z brankové čáry. Nutno podotknout, že to byla jediná šance domácích na vsítění. Na naší kombinační hru nemohli najít protizbraň, nám bohužel tradičně nesedla hra z kopce. Přesto o nadějná zakončení nebyla nouze, míč z Tottiho kopačky lízal břevno, Ally sám před brankářem pálil vysoko nad. Kulič s Cannavarem předváděli narážečky na jeden dotek, gól stále nepřicházel. Skóre se rozhodl změnit Honek, jeho "dělovka" nad znamenala jen poruchu jedné z jeho posledních zdravých součástek - kolena. Střídat se hned nemuselo, asi 10 minut do konce poločasu jsme odehráli ve vápně Hunčic, které držel nad vodou jen spolehlivý čapák.

Do druhé půle nastoupil v záloze Čolek, Býrhof se musel zasunout na beka místo Honka. Domácím naopak hra z kopce vyhovovala, setrvačná síla jejich bandasek je hnala kupředu. Jenže žádnou tutovku nedokázali vypracovat, všechno bylo na náhodu. Na naší hře se projevila přítomnost mozka Čolka, který rozdával balóny a chodil si pro fauly, i když ani jemu se tentokrát k zemi moc nechtělo. Čas nepříjemně ubíhal, na hráčích byla vidět urputná snaha skórovat. Bojovnost byla maximální, Piškoot začínal řádit na levé straně, Cannavaro úplně všude, Kulič s Allym dokonale otrávili celou obrannou řadu a všichni ostatní makali nadoraz. Gólu jsme se dočkali, když Mao proměnil hlavou centrovaný míč, ale Bofuň viděl přistrčení rukou. Nenechali jsme se otrávit a dál pokračovali v tlaku. V 78' minutě nastoupil místo Allyho Karby. Rourovo pokyny zněly jasně: "Jestli nedáš góla, tak tě zastřelim!". Než se ale stihnul nažhavit, zachránil ho od popravy Piškoot. Na vápně převzal míč od Kuliče, předstíral střelu, ale najednou vyrazil mezi dva hráče do vápna a ve skluzu levačkou propálil gólmana - 0:1. Na úder 10 minut před koncem nedokázali domácí ani náznakem odpovědět, Slovan spolehlivou hrou dovedl zápas do vítězného konce. Mohli jsme vypadnout ...

Branky: 79' Piškoot
Žlutky: Býrhof
Sestava: Soukup – Honek (45' Čolek), Špauc (C), Cannavaro, Misha – Mao, Býrhof, Totti, Piškoot – Kulič, Ally (78' Karby).

V sobotu od 16:30 bude k vidění na Nou Campu derby s Blbákovem


Author: Honek


Zpět na přehled





Slovan Blatnice (A) - Heřmanova Huť 2:1 (1:0)

Karby prodloužil sérii

Sobota 23.9.2006 - vrchol podzimní části sezóny přišel v ?. kole (přesné číslo kola znají jen na OFS PS), ve kterém Slovan hostil na Nou Campu Blbákov, v přímém souboji o první flek. I přes vysokou cenu lístků, která se pohybovala od 150,- Kč k stání, po 2500,- Kč ve VIP zóně s obsluhou "nehoře bez", praskaly tribuny ve švech. Z hráčů sálala zdravá nervozita, která byla u některý cítit až na 10 metrů (po větru). I zkušený Misha řešil 2 minuty před výkopem, jestli si neodskočit na TK (technické kakání). Atmosféru zápasu neunesl pomezní Franczenstein, který zbaběle prchl a na lajně ho musel narychlo zaskočit Káva. Druhým pomezním byl Mário, jako hlavní se po delší době představil No-svatba.

Koučové museli v sestavě udělat pár změn, které ale nemohly nijak snížit naší kvalitu. Honka na beku nahradil Gatuzo, místo Býrhofa dostal od začátku příležitost mozek Čolek. Hosté nastoupili v omlazené a odlehčené sestavě, dalo se rychle vytušit, že v tabulce nejsou tak vysoko náhodou. Jenže tentokrát proti nim stál zdatný soupeř... Kombinační a důrazná hra nenechávala diváky ani na chvíli vydechnout. Piškoot s Cannavarem je dostali do varu, když se ťukesem "z první" dostali z vlastní poloviny až do zakončení. I hosté ale dokázali zazlobit, naše obrana si však rychle získávala respekt. Gatuzo dával pocítit ostrost svých kolíků (délka 18 mm), Špauc byl nekompromisní ve hře tělem (jeden knockout byl skutečně ukázkový) a Misha postupně začal s psychickým deptáním Vesyho, spočívajícím v nenápadném okopávání (jako brambory).

Mírná převaha byla na naší straně, zatím jsem se dostali jen k neproměněným standardkám. Pořádné zakončení přišlo až ve 20. minutě, kdy Cannavaro vniknul do šestnáctky (vápna) a přihrávkou našel u druhé tyče osamoceného Kuliče. Ten se neukvapil a místo střely placírem z první, volil efektní patičku, která skončila 20 cm za brankovou čárou - 1:0. Hra ve vysokém tempu pokračovala, zvýšit mohl Totti, jenže jeho střela z hranice penalty po ideální přihrávce skončila vysoko nad. Za zmínku stojí ještě Cannavarova střela z pravé strany, kterou Kalimero se štěstím vyrazil na roh. Na přemíru snahy doplatil Ally, kterému povolilo tříslo a už deset minut před půlí musel do hry pustit Karbyho.

V poločasové přestávce se kupodivu osmělil heřmanský Igor Cavalera, sedící pod britskou zástavou uvnitř kotle hostů. Jeho bubínek ale nemohl přebít vyladěné hlasivky domácích ultras. Do druhé čtyřicetipětiminutovky nastoupila na naší straně nezměněná sestava. Blbákovští to rozhodně nevzdali, jejich výpady začínaly smrdět. Naše obrana pracovala spolehlivě až do nešťastného rohu, kdy se míč náhodně odrazil k volnému hráči, který dokázal zasunout - 1:1. Dříve by srovnání znamenalo psychický útlum Slovanu, to už ale dávno neplatí. Okamžitě jsme převzali aktivitu, Tottiho šumivka mířící do brány trefila obránce. Roura vysunul na brko Čolka, Karby se zatáhnul do zálohy. Bohužel byl v souboji nešetrně zasažen Gatuzo, který utrpěl nepříjemného koňara. Se škrtátkem v trenkách naskočil do rozjetého vlaku Dado Pršo.

Čolek začal okamžitě dělat hostům problémy, fauly na něj znamenaly slibné standardky. V 78. minutě přišel faul u levého rohového praporku. K centru se postavil Totti, míč směřoval na malé vápno, Karby vystoupal do výšin a hlavou pálil přesně pod víko - 2:1! Kalimero byl bezmocný, Cavalera prokopnul buben. Zbylý čas ukázal Slovan taktickou vyspělost, hosté se pokusili o několik útoků, které s přehledem hasil Špauc efektním skluzem, stejně zakročil i Dado Pršo na druhé straně, když Maovo procítěná šmudla z první znamenala rychlý brejk. Svůj úkol splnil i Misha, protože po naražení Čolka na hrazení musel vyteklý Vesy do sprch. Naše série pokračuje, potřetí v řadě bereme Blbákovu všechny body. Džýýýn, džýýýýn, džýýýýýýýýýn!

Branky: 20' Kulič, 78' Karby
Žlutky: Čolek, Špauc, Gatuzo, Karby, Totti
Sestava: Soukup – Gatuzo (72' Dado Pršo), Špauc (C), Cannavaro, Misha – Mao, Čolek, Totti, Piškoot – Kulič, Ally (35' Karby).

P06_Hermanka01_Dukladna rozcvicka, P06_Hermanka02_Ultras, P06_Hermanka03_Plesoun inkognito, P06_Hermanka04_Nekompromisni Gatuzo, P06_Hermanka05_Piskoot serviruje, P06_Hermanka06_Zaveseny Ally, P06_Hermanka07_Totti, P06_Hermanka08_Colek serviruje, P06_Hermanka09_Novinarska drina.

Další zápas hrajeme už ve čtvrtek od 16:00 v Kozíchchlupech.


Author: Honek


Zpět na přehled




Kozolupy (A) – Slovan Blatnice (A) 1:1 (1:0)

Reportage psaná na záloze

Čtvrtek 28.9.2006 - k dohrávce druhého kola podzimní části soutěže jsme zavítali v nezvyklý den na hřiště Kozolup, které se do okresu vrátili po roce testování I.B třídy. Chtěli jsme potvrdit důležité tři body proti Blbákovu, zároveň jsme si ale uvědomovali, že v Kozolupech už jsme nevyhráli pěkných pár let. Zápas jen potvrdil, že proti tomuto soupeři se nám nehraje vůbec dobře. Do Kozolup zavítal i slušný počet blatnických ultras a to i přesto, že velká část se po cestě zasekla u Medvěda na zahradě, kam je zatáhla vůně pečeného čuríka a zlatavého moku.

Velké problémy tentokrát koučům přineslo sestavení obranné řady. K tomuto zápasu nebyl původně k dispozici ani jeden bek z líhně Slovanu! Nakonec se odhodlal nastoupit alespoň železný Leosch, který odehrál celý zápas i přes velké problémy s ramenem. Pro zranění nemohl nastoupit Slampy, který po jednom ze zákroků proti Blbákovu musel vystřídat a ještě se nedal do kupy. Ostatní obránci se raději než absolvovat cestu do Kozolup rozhodli pro poznávání různých koutů Evropy. Misha zmizel na daleký jih do Rakouska, Býrhof si jel uklidnit nervy po svatebním kolotoči do Itále (i když s manželkou … ) a Honek vyjel na prodloužený víkend poznávat Paříž. Na pravého beka tedy koučové museli obětovat Pepu Maa a jeho místo v záloze převzal Pibaro. Zápas celkem s přehledem řídil sudí Kutchera, praporku na naší straně se ujal charismatický Jimmy „Ježíš“ Hendrix.

Od začátku zápasu jsme se snažili o naší typickou hru krátkých přihrávek, jenže se nám krutě nedařilo přihrávat přesně. Obrovské množství našich prvních přihrávek od obrany nebo zálohy končilo na kopačkách hráčů Kozolup, kteří se často dostávali do nebezpečných brejků, jež s většími či menšími problémy naše obrana odvracela. Jenže ve dvanácté minutě se po jedné z chyb řítil po naší levé straně střední záložník Kozolup na Soukupovu bránu, před sebou měl už jen samotného Špauce, na pravé straně se faulem zbavil nejnebezpečnější kozolupský blondýn bránícího Maa, na vápně převzal přihrávku a precizním zakončením trefil vingl Soukupovy brány - 1:0. Času na srovnání bylo ale stále dost, tak jsme se znovu pustili do pokusů o ohrožení kozolupské brány. Zlepšení našich přihrávek však bylo minimální a dlouhé vysoké míče devítičlenná kozolupská obrana stačila odvracet. Do jedné z mála velkých šancí první půle se dostal Frodo, jenž se zprava vřítil do vápna a místo přihrávky na nabíhající spoluhráče zvolil střelu, která o centimetry minula vzdálenější tyč. Frodo pak zkoušel střílet ještě několikrát z dálky, ale všechny jeho střely stěží sbírala ochranná síť za bránou. Ke konci prvního poločasu byla velká šance na srovnání po Čolkovo rohu, který jsme zakončovali natřikrát, ale ani jednou jsme gólmana propálit nedokázali.

Do druhé půle jsme nastoupili v nezměněné sestavě s tím, že je v našich silách zápas vyrovnat, případně i otočit. Během první čtvrthodiny druhé půle nás ale hráči Kozolup zmáčkli a vytvořili si několik slibných šancí. Velký závar v našem vápně nastal po jedné za standardek, kdy soupeř několikrát zakončoval z míst na malém vápně, ale všechny pokusy skončili na Špaucovi nebo na Soukupovi. Největší šanci Kozolup zakončoval krásnou střelou Piškoot. Naštěstí nedal. Šance přišla z naší levé strany, kdy jeden ze záložníků po průniku centroval na úplně volného hráče před prázdnou bránu. Do centru ale vlítnul právě Piškoot, který chtěl v naprostém klidu přerušit gólovku odkopnutím placírkou na roh. Jenže místo toho se do centru položil a nekompromisní bombou z voleje trefil břevno Soukupovy brány. Po nevyužitých šancích Kozolup se začala hra vyrovnávat, domácí začali pomalu ale jistě odpadat a poslední půlhodina byla už jasně v naší režii. V 63. minutě se lavička odhodlala k dvojímu střídání, které přineslo oživení naší hry. Čolka nahradil spasitel z minulého kola Karby, do útoku se zapojil Soukup místo Allyho a do brány za Soukupa zaplul Vannyak.

Naše hra se stále zlepšovala a postupně se začaly rodit šance na vyrovnání. Soukup tradičně větral celou obranu soupeře, po levé straně bylo několik průniků Piškoota s Kuličem, Cannavaro se stále neúnavně snažil chodit pro míče, rozdával přihrávky i zkoušel zakončovat. Žádný z pokusů o vstřelení vyrovnávacího gólu zatím nebyl úspěšný. Obrovskou šanci pak spálil Frodo, který úplně sám zakončoval po závaru na malém vápně, ale do střely se mu připletl gólman domácích, který ani nemohl vědět, jak to chytil. V 75. minutě pak nahradil právě Froda Marián Kobretti narychlo povolaný v den zápasu na doplnění střídajících hráčů. Jak se blížil konec zápasu, tak se začala objevovat na našich kopačkách nervozita a ke konci se opět ukázali i domácí. Nejprve se do úniku dostal známý domácí Blondýn, kterého Mao v souboji tělo na tělo poslal k zemi. K velké nevoli domácích hráčů i fans však sudí Kutchera nevytáhl ani žlutku, která by už pro Maa byla druhá a znamenala by předčasnou sprchu. Za pár chvil kopali domácí roh, míč se odrazil na vápno k volnému hráči, který vyslal nádhernou střelu, již ale Vannyak ještě lepším zákrokem zlikvidoval a dokázal, že i přes kilogramy spořádané pizzy ještě chytat nezapomněl. Čas však neúprosně běžel a tak jsme se znovu vrhli do pokusů o vyrovnání. Když v poslední minutě nedal Kulič, začalo to vypadat, že odjedeme s prázdnou. Pak ale přišla 92. minuta, kdy aut z pravé strany převzal Cannavaro, obloukem poslal míč do vápna, domácí obrana totálně propadla a z úhlu se na domácího gólmana řítili Soukup s Kobrettim. Právě Kobretti z první trefil míč, který šel lobem přes gólmana a zapadl přesně za zadní tyč – 1:1! Hned po rozehrání se opět dostal míč na naše kopačky a Kulič se vypracoval do slibné šance na velkém vápně, střela mu ale bohužel nesedla a gólman ji lapil. Domácí byli po vyrovnání zjevně mimo a druhý zářez by je nejspíš poslal do péče psychodoktorů. V samotném závěru se ještě Piškoot na vlastní půlce zbavil soupeře a řítil se za podpory spoluhráčů do přečíslení čtyři na dva. V tu chvíli ale rozhodčí Kutchera možná trochu necitlivě ukončil zápas. Odvezli jsme si tak z Kozolup další bodík zachráněný na poslední chvíli.

Branky: 90'+2' Kobretti
Žlutky: Mao
Sestava: Soukup – Mao, Špauc ( C ), Cannavaro, Leosch – Pibaro, Čolek (63' Karby), Frodo (75' Kobretti), Piškoot – Kulič, Ally (63' Vannyak).


Author: Piškoot


Zpět na přehled




Slávia Úněšov (A) - Slovan Blatnice (A) 1:0 (0:0)

V hlavní roli Walenta

Sobota 1.10.2006 - dva dny po jednobodovém mači v Kozolupech jsme se tentokrát vydali na cestu do Úněšova, kde jsme vzhledem k postavení soupeře v tabulce a jeho posledním výsledkům chtěli bodovat naplno. Mírnou obavu v nás už několik dní před zápasem vyvolávalo nominování (ne)sudího Walenty. Když jsme ho po příjezdu viděli bratrsky sedět v kruhu domácích hráčů a vesele si s nima tykat, tak se naše obavy ještě o něco zvýšily. To co ale Walenta nakonec ze zápasu udělal, předčilo všechny naše pesimistické myšlenky. Dalším příspěvkem do předzápasových obav bylo místní rádoby hřiště. I povrch v Hunčicích je proti tomu, co nás čekalo v Úněšově, kvalitní. Několik drnů vzdálených 10 až 20 cm od sebe hlavně ve středu hřiště a na vápnech dávalo najevo, že naše technická hra bude tentokrát trpět.

Po lehčím zneklidnění jsme se odebrali do šaten, kde koučové oznámili sestavu. Oproti zápasu v Kozolupech byli k dispozici další členové obrany. Misha se vrátil z Rakous a Slampy dal do pořádku zranění ze zápasu s Blbákovem. Oba navrátilci se postavili na kraje obrany a Mao se mohl vrátit zpět na svůj post v záloze. Leosch tak mohl nechat odpočinout svému rameni, i když na střídačku se pro případ zranění kohokoliv z kádru Slovanu posadil. Chyběli tedy už jen Franouz Honek a Ital Býrhof.

Zápas začal z naší strany lehkým oťukáváním soupeře, kterého jsme do tohoto dne příliš neznali. Po několika minutách jsme přišli na to, že hnusnější fotbal než Úněšov žádný ze soupeřů v okrese nehraje. To co jim přišlo na nohy bezhlavě pálili dopředu na dva útočníky, což v kombinaci se zrádným terénem zpočátku přinášelo naší obraně dost práce. Postupně jsme se s tím začali vyrovnávat, dostávali jsme se k naší hře a začaly se objevovat první pěkné akce a pokusy na ohrožení brány Úněšova. Čím více se naše hra lepšila, tím více se začalo projevovat Walentovo neumění pískat. Zdatně mu sekundoval i úněšovský tajtrdlík s praporkem na lajně, který každou naši druhou přihrávku do vápna doplňoval signalizováním vymyšlených ofsajdů, které Walenta ochotně pískal. To překazilo několik slibných šancí Kuličovi, Allymu nebo Piškootovi. Kolem patnácté minuty po závaru ve vápně jeden z obránců Úněšova zahrál dvakrát za sebou evidentně rukou, která byla vidět až ze silnice. Jediný kdo situaci neviděl byl samozřejmě Walenta, takže stoprocentní penalta se nekonala. Kromě několika střel z dálky a standardních situací jsme si v dalším průběhu prvního poločasu vyloženou gólovku nevypracovali, i když domácí měli možností ještě míň.

V kabině o poločase jsme se dál hecovali a věděli jsme, že když se nám i přes všechny překážky podaří vstřelit gól, tak tady vyhrajeme. Do druhé půle jsme nastoupili v útoku s čerstvým Karbym, který nahradil Allyho. Právě Karby měl hned po rozehrání velkou šanci, kdy se zbavil několika soupeřů a střelou levasem z vápna o centimetry přestřelil. Soupeře jsme poté zatlačili, často jsme se dostávali k zakončení, ale žádný pokus neměl gólový efekt. Hráčům Úněšova evidentně začal docházet dech, všude byli o krok pozadu a náš tlak, který soupeře pouštěl z vlastní poloviny jen za cenu bezhlavých odkopů, stále sílil. Protihráči postupem času začali bohužel hrát čím dál víc jako prasata, kdy stačilo pár kroků kohokoliv ze Slovanu, aby ho kdokoliv ze Slavie začal okopávat, tahat za dres a strhávat k zemi. Walenta samozřejmě většinu těchto zákroků přehlížel a když hráč Slovanu na obranu zapojil tělo nebo ruce, bez váhání pískal proti. Demonstrací Walentovo stylu pískání byl okamžik, kdy Slampy čistě vypíchl soupeři míč. Odpískal faul a na námitky, že se hrál balon bez otálení odpověděl: „Ale šel tam skluzem.“

I přes velkou nepřízeň rozhodčího a jeho spojeneckého tajtrdlíka na lajně, který nepřestával s máváním nesmyslných ofsajdů, jsme stále pokračovali v tlaku. Alespoň do jedné šance na vstřelení gólu se dostal každý z útočících hráčů Slovanu, ty největší měli Kulič, Karby a Frodo. Nejaktivnější byl tradičně Cannavaro, na kterém bylo patrné znechucení z úněšovského divadla. Stále hýřil pohybem, vysílal do útoku spoluhráče i se sám pokoušel několikrát zakončovat. Právě jeden z průniků Cannavara zprava ukončil ve vápně jeden z prasečích beků kosou přes nohy. Walentova píšťalka zůstala samozřejmě v klidu, takže ani druhá jasná penalta se nekonala. Už jsme se ani nenamáhali rozčilovat a stále jsme se snažili o kýženou branku, neboť i přes totálně křivý metr sudího jsme na ně měli. V době našeho největšího tlaku deset minut před koncem ale došlo k situaci, kdy se do ojedinělého útoku ze strany dostal jeden ze soupeřů. Za normální situace by z toho nic nebylo, jenže jeden ze dvou nabíhajících prasat před očima Walenty ve středu hřiště zezadu bez balonu sestřelil Froda, ten zůstal ležet na drnech, otevřel se tak prostor pro druhého nabíhajícího, ke kterému se na vápno dostala přihrávka a z první prostřelil Soukupa. V tu chvíli už nevydržely nervy ani do té doby klidného Špauce a chybělo málo, aby s Walentou nepraštil o zem. Chvíli na to musel ze hřiště odejít Misha, jehož kotník nevydržel zrádnost místního drniště. Do hry se tak zapojil Leosch. Ten se hned po příchodu z pozice beka dostal do vápna soupeře, kde mu střelu v poslední chvíli z posledních sil stačil zablokovat prasečí stoper. Leosch ale zůstal u míče a už už se chystal poslat přihrávku na volné spoluhráč před bránou, když ho stoper chytnul za dres, pak za ruku a ve spolupráci s dalším bekem ho poslali k zemi. Soupeř pak začal kouskovat hru válením se po zemi a výměnou hráčů za čerstvější. Při jednom ze střídání se na hřiště dostal i tajtrdlík z lajny. Jeho praporek převzal ještě větší hňup, který už zvedlou ruku signalizující ofsajd téměř vůbec nedával dolů.

Chvíli před koncem se dostal míč na pravé straně ke Karbymu, který se nedal v souboji a tak mu tam největší z místních prasat vjelo zákrokem, kdy obě jeho podrážky přejely Karbyho kolena. Když Misha od lajny mohutně gestikuloval k naší střídačce pro rychlou pomoc Karbymu, v Rourovi to vyvolalo vzpomínku na zlomenou nohu Býrhofa a sprintem, za který by se nemusel stydět ani atlet ve vrcholové formě, vyletěl směrem k incidentu. Nikdo neví, jestli chtěl utrhnout hlavu Walentovi, největšímu praseti, nebo jenom zkontrolovat Karbyho stav, nicméně několik hráčů Slovanu stačilo jeho sprint zpomalit, takže na druhou stranu se dostal v relativním klidu. Walenta ohodnotil zákrok jen směšnou žlutou kartou, která ale naštěstí byla pro zmíněného chudáka druhá, takže se šel sprchovat. Přesto ale za prasečinu, která by zasloužila veřejné bičování, díky Walentovi nejspíš dostane jen podmínku a dál bude vesele rakvit hráče ostatních soupeřů. Po zklidnění emocí jsme vrhli veškeré úsilí do posledních pokusů o vyrovnání. Opět se několik šancí a závarů objevilo. Největší měl Frodo, jehož střelu mířící k tyči domácí čapák neuvěřitelně zkrotil. Walenta o několik chvil později ukončil zápas, na který budeme chtít co nejrychleji zapomenout, ale bohužel z paměti nejspíš jen tak nezmizí.

Z Úněšova jsme tedy odjížděli bez bodového zisku. Zklamání a rozčílení z tohoto zápasu bylo obrovské, i když jsme byli rádi, že nikdo ze Slovanu nemusel cestovat sanitkou. Nicméně doufáme, že strmý pád Úněšovského spolku fotbalovými soutěžemi se v okrese nezastaví, a že ubožák Walenta to cestou domů prasknul do prvního stromu.

Žlutky:Cannavaro, Slampy, Špauc
Sestava:Soukup – Slampy, Špauc (C), Cannavaro, Misha (82‘ Leosch) – Mao, Čolek, Frodo, Piškoot – Kulič, Ally (46‘ Karby)


Author: Piškoot


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (A) - Sázavan Bezvěrov (A) 1:0 (0:0)

Penaltový mistr v akci

Sobota 7.10.2006 - po nepříjemných ztrátách bodů v Kozochlupech a Úněšově nám přišel vhod domácí zápas s Bezvěrovem, ze kterého jsme brali pouze tři body. Protože po traumatizujícím zážitku z Úněšova odjel Cannavaro meditovat do Doupovských hor a Špauc stále ještě nemá "postaveno", vyvstaly menší komplikace se sestavou. Omluvenka od znaveného Honka, který rozmazlen z vysedávání v kanclu těžce rozdýchával třídenní stavbu garáže, neměla šanci na úspěch. Pečlivá volba kapitána, který za odměnu platí košíček, padla na Mishu. Arbitr žákovského věku Leoš Mareš zahanbil svým výkonem řadu starších kolegů, trapnou kritiku hostujícího teamu v závěru zápasu opravdu nechápeme.

Naše hra nebyla už od začátku optimální, v obraně se hrálo jen na jistotu, záložní řada nebyla tím správným motorem. Hosté nás zaskočili hrou na jeden dotek, kterou vypracovali k dokonalosti. Po každém přerušení naší akce okamžitě pálili míč dopředu, bez zbytečné kombinace ve středu hřiště. I když jejich taktika nevedla k ohrožení Soukupa, docílili aspoň toho, že se hrál ukázkový blitinec. Naše kombinační pokusy pak zastavovali za každou cenu, převládaly hlavně chvaty a hmaty rukama, které Leoš ze začátku řešil pouze domluvou. Málem se tak ale připravili o brankáře, když obránce dojel ve vápně Kuliče, který pak nechtěně a nekontrolovaně sestřelil právě brankáře. Měli štěstí, protože to rozchodil a my ho nedokázali ve slabší chvilce ohrozit. V první půli tak stojí za zmínku už jen Piškootovo průnik, který nevzdal souboj na brankové čáře, ale míč nedokázal z nulového úhlu dostat do brány. Hosté nás zazlobili jen slabou střelou ze skrumáže uvnitř vápna, kterou Soukup pohodlně kryl.

Roura musel něco vymyslet, protože obě poloviny našeho herního mozku vykazovaly jen minimální činnost. Z dua Totti - Čolek to "odnesla" střídáním pravá hemisféra Čolek, kterého nahradil Karby. Dalším pokynem bylo hrát za každou cenu od zadu.

Okamžitě jsme se do nich obuli a vytvořili si prakticky nepřetržitý tlak. Pořádné šance ale nepřicházely, obrana vždy dokázala odpálit míč do bezpečí. Poslední zbytky ultras nepřestávaly věřit a hnaly nás dopředu. Soukup se snažil všechny míče rozdávat do stran a obrana je zavážela do hlouby pole. Slibná zpětná nahrávka Kuliče před bránu adresáta nenašla. Do hry se zapojila čerstvá síla Dado Pršo místo Maa. Ihned za to vzal, bohužel se při druhém sprintu zatavil a chvíli byl na place jen do počtu. Kýženého gólu jsem se mohli dočkat deset minut před koncem, kdy Totti udělal ze dvou obránců voříšky a třetí ho poslal k zemi. Jasná penalta, hostující borec nepochopitelně neunesl nervy a vrhal se na Leoše. Ten se nedal a poslal ho uklidnit do sprch. K penaltě se postavil penaltový mistr Karby, který ukázal, jak dokonale má exekuci z tréninků zažitou. Zopakoval totiž poslední páteční tréninkový pokus - pět metrů nad, míč končí v topolech.

Nedalo se nic dělat, museli jsme věřit dál. Prakticky v té samé minutě se zmocnil míče Gatuzo, předal ho na půlce Karbymu, který to naštěstí nezabalil, naopak po uvolnění vysunul znovunakopnutého Dada, který z lajny namazal před bránu Kuličovi a ten propálil brankáře - 1:0. Hosté už v deseti nedokázali na gól reagovat, i když hlava po ojedinělé standardce mířila těsně vedle Soukupovo šibenice. Bez problémů jsme zápas dovedli k zisku tří bodů. Takže čert vem blitinec a džýýýn, džýýýn, džýýýýýýn!

Příští kolo nás v neděli čeká béčko Horní Břízy.

Branky: 80' Kulič
Žlutky: Býrhof
Sestava: Soukup – Honek, Misha (C), Býrhof, Gatuzo – Piškoot, Čolek (45' Karby), Totti, Mao (70' Dado) – Kulič, Ally (85‘ Koller)


Author: Honek


Zpět na přehled




Keramika Horní Bříza (B) - Slovan Blatnice (A) 1:1 (1:0)

Na plichtu v Bříze se dá vsadit

Neděle 15.10.2006 - druhá a poslední hrací neděle podzimu znamenala po blitinci s Bezvěrovem fotbalovější zápas v Horní Bříze. Samozřejmě jsme opět nebyli kompletní. Cannavaro se stále ukrývá na neznámém místě pod vrstvou dubového listí, Totti se v pátek pokusil držet tempo s Verbatovem v Nonstopu a s následky se potýkal ještě v neděli. Nezvěstného Pizza-mužíka musel na postu dvojky zastoupit Jesus. K naší radosti byl svazem delegován rozhodčí Leoš, jehož úzké kontakty na domácí team se redakci nepodařilo prokázat, zápas řídil v zásadě objektivně.

Domácí okamžitě dávali najevo herní kvalitu, kombinace od Valderámy přes posily z A-teamu byly nepříjemné. V našich řadách panoval zmatek, nedařilo se nám zbavit návyků z posledního zápasu, ve kterém soupeř ignoroval záložní řadu, která se na hřišti bezmyšlenkovitě potloukala. Ze závarů vzešla i standardka po decentním faulíku Piškoota necelých 20 metrů od brány. Domácí Kudrnáč, který se postavil do zdi, se hned po střele rozběhl k bráně, Soukup bravurně míč vyrazil, bohužel přímo ke Kudrnáčovi - 1:0. Roura na vývoj reagoval přesunutím Maa do středu zálohy, na kraj se posunul Býrhof. Honek dostal za úkol osobní bránění Kudrnáče. Inkasovaná branka pro nás byla potřebným impulsem, konečně jsme začali vystrkovat růžky. Jako vždy se nám však nedařila koncovka, zahrávání standardek bylo opět alarmující. O vzrušení se postaral Soukup, který přízemní střelu metr vedle jistě kontroloval, nenápadná patička skončila naštěstí na tyči.

Do druhé půle udělal Roura jedinou změnu, když se vrátil ke klasickému modelu s Býrhofem na předstoperu. Misha se přesunul s úlevou na beka, místo Gatuza se zapojil ofenzivní Karby. Na hřišti byla najednou úplně jiná mužstva. Domácím posilám se ze zřejmě okresní soutěž za 45 minut znechutila a většina hráčů pravděpodobně zapomněla v kabině fyzičku. Naše záloha začala okamžitě dominovat, ukázková kombinace Čolek - Karby - Kulič byla zakončená přihrávkou před bránu, Allyho patička se neujala, ale odražený míč přes chumel uklidil chladnokrevně se škrtátkem Mao - 1:1. Naší převahu narušil jen emocionální zkrat Čolka, který dával průchod svým emocím po zkažené přihrávce. Následné hádky typu "Příště už ti nenahraju!" se možná dostanou i na stránky PD. Škoda jen, že Čolek v inkriminovaný okamžik nahrával, když na něj zívala z hranice vápna celá brána.

Domácí hrozili spíše sporadicky, nakopávané míče s přehledem kontroloval Soukup, precizní hra obranné řady nedala zadarmo ani metr hřiště. Allyho na brku vystřídal agilní Dado Pršo, který se okamžitě přimotal do souboje s brankářem. Odkopnutý míč mu přepočítal žebra, paralyzovaný se na dorážku nezmohl. Největší tutovka se zrodila po rohu, kdy se míč dostal v závaru před Býrhofa, který pod tlakem pálil z malého vápna vysoko nad. Domácí se naoko snažili o rychlé rozehrávky, ale i jim už docházelo, že za bod budou rádi. Za zmínku stojí ještě Honkovo krvavý faul úderem tlamy do lokte Kudrnáče, naštěstí se to obešlo bez karty. Tu si mazácky vykoledoval Špauc při šetření posledních vteřin (karta potřebná, leč za 50,-).

Příští kolo bychom doma měli potvrdit roli favorita a povodit si Krokodýly.

Branky: 55' Mao
Žlutky: Býrhof, Piškoot, Špauc (50,-)
Sestava: Soukup – Honek, Špauc (C), Misha, Gatuzo (45' Karby) – Piškoot, Čolek, Býrhof, Mao – Kulič, Ally (70' Dado)


Author: Honek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (A) - Crocodile Tlučná (B) 6:3 (3:1)

Hattricku jsme se nedočkali

Sobota 21.10.2006 - po vydřeným bodu z Břízy jsme se těšili na zápas s tlučenskýma Krokodýlama, ve kterém jsme chtěli hlavně vylepšit skóre. Zápas byl ideální prověrkou na hru bez pilíře naší zálohy Piškoota, který už v těchto chvílích chodí s Elischkou vzhůru nohama na Njú Zýlendu. Jako plnohodnotná náhrada nastoupil na kraj zálohy ofenzivně laděný Gatuzo. Druhým chybějícím stabilním článkem byl Mao, který odjel do Čajny pomoci urovnat nukleární konflikt s několika kilotunami gumových medvídků. Z komatu se konečně probral Totti, který přišel s kamením po kapsách, aby ho nesfouknul vítr a jeho nasazení bylo možné snad jen místo rohového praporku. Trošku si s námi zalaškoval i OFS PS, když se místo původně nominovaného Ebena a následně Rysza, zjevil v areálu nečekaně Bofuň.

Hosté přijeli se zajímavou sestavou, pět hráčů přes 30, ostatní pod 20, a hlavně s charizmatickým optimistou Muríněm na střídačce. Hra se od začátku odvíjela podle předpokládaného scénáře. Ihned po hvizdu se objevil na levém křídle Cannavaro, který se pokusil ohrozit brankáře nebezpečným výpadem. Naše ofenzíva okamžitě lačnila po gólu, Allyho bravurní hlava po rohu a Čolkovo dorážka se neujala. Na následný roh si ale na přední tyč naběhl Cannavaro a nekompromisně vsítil - 1:0. Obrana hostů dál připomínala statisty, kapitán s blatnickým oldboyem v roli největších zákeřňáků zastavovali průniky jen za cenu nedovolených zákroků. V 15-té minutě ale byli znova krátcí na Cannavara, který se sólem přes půl hřiště dostal až do vápna, kde nedal přízemní střelou k tyči brankáři nárok - 2:0. Hned na to vycítil šanci Čolek, který zcela sám ve vápně zvolil ideální řešení a došel si pro penaltu. Tu sám proměnil přesnou střelou k tyči - 3:0.

Na hřišti existovalo pouze jedno mužstvo. Muríňo to ale nevzdával a dodával hráčům patřičné sebevědomí, mezi největší perly patřilo: "To obrátíte!", "Ve druhý půlce odpadnou!", apod. Dokonce vysunuli třetího útočníka, se kterým se obětavě zatáhnul Býrhof. Hostům jsme šance nabízeli vlastní lehkovážností, útočili jsme v osmi lidech a bránili většinou brejky tři na tři. Pod tlak se tak dostal i Špauc, který zahrál malou domů přesně na útočníka, kterého Misha vystavil do šestimetrového offsidu. Soukup byl u míče dřív, jeho pokrytí míče tělem ocenil Bofuň velmi přísnou penaltou - 3:1. Jeden inkasovaný gól měl být maximum, okamžitě jsme se vrhli do útočení. Jenže Krokodýli našli u Bofuně slitování, když jim odpustil dvě jasné penalty. Stejně měkký byl i Radu Radučoju na lajně, na kterého se snesla Honkova kritika po sporném offsidu a následném brejku, ze kterého naštěstí nebylo nic, jen slabá a nepřesná střela.

Do druhé půlky dal Roura příležitost v bráně Vannyakovi a motivovanému Soukupovi na hrotu. Ten začal v útoku okamžitě motat hlavy, kdo ho chvíli sledoval, začal mít mořskou nemoc. Gól přišel z další penalty, kterou už Bofuň po několikátém faulu na Býrhofa musel odpískat. Čolek se opět střelou k tyči pod nohy brankáře nemýlil - 4:1. Chvíli na to se dostal Soukup do úniku po pravé straně a přesně zamířil - 5:1. Soukup dál pokračoval ve své čtvrthodince slávy, gól následovala ukázková kosa na půlce, oceněná žlutkou. Místo Karbyho už operoval na halfu Pibaro, kterého nepochopitelně sundal jeho parťák z práce s výmluvou, že si ho splet se Soukupem. Ten své představení uzavřel dalším únikem a nekompromisní střelou - 6:1 a za nadšených ovací ultras pustil do hry welterovou váhu Tottiho. Chybějící kilogramy ho sice eliminovali v osobních soubojích, přesto mohl skórovat. Jenže poryv větru mu vychýlil nohu a tutovka z penalty skončila místo v síti téměř u praporku.

Zbývalo jen povinné dohrání zápasu, jenže to se nám hrubě nepovedlo. Nejdřív se špatně domluvil Gatuzo se Špaucem a z brejku přišlo snížení na 6:2. V posledních vteřinách pak Vannyak podcenil padáček, jeho promáchnutí stanovilo konečný výsledek na 6:3. Oba góly dali paradoxně v oslabení, protože kapitán už byl ve sprše za peskování Bofuně, který nepotrestal Vannyaka žlutou kartou za odpískanou ruku mimo vápno.

V příštím kole se na Sulkově utkáme s leaderem soutěže.

Branky: 8' a 15' Cannavaro, 17'(PK) a 50'(PK) Čolek, 56' a 73' Soukup
Žlutky: Býrhof, Soukup, Pibaro (50,-)
Sestava: Soukup (73' Totti) – Honek, Špauc (C), Býrhof, Misha - Gatuzo, Čolek, Cannavaro, Karby (61' Pibaro) – Kulič, Ally (46' Vannyak)


Author: Honek


Zpět na přehled




Sparta Sulkov (A) - Slovan Blatnice (A) 2:2 (0:1)

Útok na špici se nezdařil

Sobota 28.10.2006 - vlastně v posledním podzimním zápase jsem se chtěli pokusit zaútočit na špičku tabulky (za kterou se mimochodem dá považovat i aktuální čtvrtý flek). Proti nám stál soupeř hrající v mimořádném laufu, který rozdává gólů jako buchtiček. Samozřejmě až do májky postrádáme Piškoota, Mao ještě neukončil rekreaci ROH v Čínské lidové republice. Rourovi se navíc omluvil Gatuzo, oficiálně kvůli pokládce dlažby v garáži. Podle neoficiálních zpráv byl však Gatuzo nalezen v dopoledních hodinách s firemní Destou, zaparkovaný s nákladem hovězího v poli nedaleko Tank ONO, kam v pátek večer vyrazil v pokročilém stádiu ze hřiště na kávu. Také Kuličovo start byl ohrožený, naštěstí jeho Mercedes CLK Compressor byl na cestě z Bundesu dostatečně výkonný. Navíc cílenou účastí na ranní brigádě si po delší době o nominaci řekl áčkař Cobretti. Spokojenost panovala s delegací tří rozhodčí, hlavního Langoše doplňoval Janouschkovec s juniorem.

Po památném berantricku z podzimu 2005 byl úkol defenzívy jasný - uhlídat Beryho. K tomu byl určen specialista Misha, s jeho sofistikovanými metodami plíživé destrukce (okopávání, štípání a hlavně psychické deptání aplikací životních mouder). Problém se složením záložní řady vyřešil Roura nasazením Tottiho do středu k Čolkovi a Pibary s Cannavarem na kraje. Hned po hvizdu přistoupila obrana jako dotěrný hmyz k útočníkům, domácí nás chtěli okamžitě zatlačit. Jenže hned vzápětí se do sóla pustil Čolek, kterého celkem nepochopitelně sestřelili ve vápně ze zadu a penalta byla na světě. Sám Čolek po urovnání svých nových teplákových ortéz s přehledem proměnil - 0:1. Domácí se do sebe okamžitě pustili, někteří se dožadovali střídání. Škoda, že jsme jejich rozložení nedokázali potrestat. Naše hra nebyla líbivá, akce ukončovali razantní odpaly, se kterými by si neporadil ani Jenda Koller v top formě.

Jenže defenzíva fungovala a to bylo hlavní. I přes mírný trvalý tlak se nedostávala domácí esa k nebezpečnějším zakončením. Naopak byly vidět určité slabiny v jejich zadních řadách, kde zkušenost výrazně vítězila nad rychlostí. Ovšem ani naše příležitosti ke gólu nevedly. Cannavaro zakončoval po sprintu přes celé hřiště nebezpečně z úhlu, brankář s námahou kryl. Allyho pokusy končily mimo bránu, Čolkovo trestňák mířil z dobré pozice těsně nad. Na Tottim byl ještě znát úbytek svalové hmoty, proto dostal příležitost Karby, Cannavaro se přesunul do oblíbenějšího středu. Kvalitně rozcvičený Karby se okamžitě brilantně uvolnil přes dva hráče, jenže jeho nepřesná zpětná patička nenašla pochopení. V největší šanci se zjevil Pibaro, kterého na penaltě překvapil, stejně jako clonícího obránce, ideální centr. Když už se Langoš chystal zapískat poločas, neodhadnul ideálně Špauc balón, a protože už měl na kontě žlutku, pustil Beryho do samostatného nájezdu. Soukup ho naštěstí svým vyběhnutím donutil ke střele těsně vedle vzdálenější tyče.

Do druhé půle jsme chtěli zlepšit naší hru a hlavně chytnout začátek. To se nám povedlo jako nikdy a opět ve druhé minutě Cannavaro unikl po křídle, odcentroval do vápna, kde nejzkušenější z nejzkušenějších obránců pálil obloučkem z voleje za záda brankáře - 0:2. Pro domácí hodně studená sprcha, pro nás reálná naděje na tři body. Jenže sotva se rozsvítily tři žárovičky ukazatele Tag-Heuer, přišla kompenzace penalty. Bery dřel Mishu v souboji tělo na tělo až do vápna, kde se už ve stoje chytře otočil a upadl. Langoš bohužel neváhal a nabídnutou možnost proměnil. Soukup předvedl leopardí skok, stranu trefil, míč trefil... ale ten skončil vyražený těsně za břevnem - 1:2.

Kontaktní gól byl živou vodou pro domácí, nám se naopak na strelky lepila nervozita. Totální defenzíva eliminovala hru naší zálohy, Soukupovo výkopy často končili u brankáře domácích. Místo Allyho se do hry zapojil Dado, který hned začal nadějně větrat domácí zadáky. Asi čtvrt hodiny před koncem si na nevinnou standardku naběhl nekrytý záložník a optimálně prodloužil k zadní tyči - 2:2. Od té doby jsme se museli soustředit aspoň na udržení remízy. Bohužel zazmatkoval i jinak celkem přesný Langoš, když nejprve Cannavarovi odpískal neodmávaný (tedy neexistující) offside, a pak nepotrestal chybné hraní brankáře. Ten předvedl dvojité chycení míče, navíc těsně za hranicí vápna. Langoš ale ocenil jen Býrhofovo hromové, ale neadresné "Kurváááá!" (pro toto řečnění jsme zavedli nový pojem, tzv. "kurva obecná"). Pro Býrhofa to znamenalo konec zápasu, Langoš tasil rotwailera. Domácí ale nedokázali přesilovky využít, zřejmě i oni byli s bodem spokojení.

Příští sobotu nás čeká první jarní předehrávka na hřišti Všerub.

Branky: 2' (PK) Čolek, 47' Cannavaro
Žlutky: Špauc, Misha, Cannavaro
Rote: Býrhof
Sestava: Soukup – Honek, Špauc (C), Býrhof, Misha - Pibaro, Čolek, Totti (38' Karby), Cannavaro – Kulič, Ally (68' Dado)


Author: Honek


Zpět na přehled




Všeruby (A) - Slovan Blatnice (A) 1:1 (1:1)

Walenta alias Dr. Jekkyl & Mr. Hyde

Sobota 4.11.2006 - první jarní kolo jsme předehrávali na hřišti Všerub v odpovídajícím klimatu (3°C, čerstvý severozápadní vítr). O tepelnou pohodu hráčů se ovšem postaral Cannavaro, s dodávkou luxusního khaki-thermo-kevlarového prádélka. V čase srazu bylo na hřišti přesně 7 lidí a jedno auto. Ze standardních opor chybělo kompletní útočné duo Kulič - Ally. Roura pobíhal nervózně s telefonem a naháněl všechny myslitelné posily. Došlo tak i na všerubského specialistu Klofáka, kterému tím odpadly starosti, kam vzít děti na výlet. Dalším zachráncem byl Bolf, omluvili se bohužel Gatuzzo a Cobretti, který se rozhodl šetřit fíky na Blbákov. Zdravotní obtíže nahlásila i brankářská dvojka Vannyak. Obrovským zklamáním byla nominace Walenty. V našich hlavách ještě dlouho zůstane zaříznutí v Úněšově (podrobnosti si můžete připomenout v Piškootovo reportagi zde). Snažili jsme se na to nemyslet, úlevou byla aspoň přítomnost delegáta. Že by díky němu to nakonec vypadalo, že zápas pískalo Walentovo dvojče? Nebo pan rozhodčí trpí schizofrenií? Každopádně ukázal, že pískat umí, čímž se prokázalo, že jeho výkon v Úněšově nebyl zapříčiněn jeho neschopností ...

Domácí nastoupili v očekávané sestavě, tedy i bez psychopatického tvůrce hry. Naší hře dominovala kreativita, která vynikla už v šesté minutě. Narážečku z první mezi Maem a Čolkem následovalo precizní vysunutí Cannavara, který zasprintoval až k brankové čáře a naservíroval Tottimu zpětnou přihrávku, kterou v pádu zkušeně proměnil - 0:1. Z vynikajícího startu do zápasu jsem se dlouho neradovali. Po nedůrazné hře na hranici našeho vápna předvedli sérii tří rychlých narážeček domácí a střelou do prázdné brány vyrovnali - 1:1. Iniciativa byla dál na naší straně, už dlouho se nám nedařilo Všeruby takhle trápit. Prakticky jediné chyby se Walenta dopustil v okamžiku, kdy byl v úniku úmyslně zastaven Cannavaro. Hříšník vyváznul jen s napomenutím (Špauc si v druhé půli za totéž vysloužil žlutku). Domácí hrozili rychlými kontry na hranici offsidu, které jsme vždy s úspěchem kontrolovali. Oslabením bylo střídání rychlíka v útoku, který odkulhal s koňárem. Oddychl si Misha, protože ho ve sprintech reálně ohrožoval hnědý problém. Stejně tak Rudovo koleno vykazovalo poruchy odpovídající jeho 1352. zápasu. Naše akce občas trpěli technickou převahou hráčů, chyběl někdo, kdo by balón prostě napálil do brány.

Proto byl do druhé půle nasazen na hrot Klofák, Karby se přesunul na levou stranu zálohy místo Pibary. Domácí už evidentně nastoupili se zdržovací taktikou, bod jim stačil. Nám se bodík zdál málo, proto jsme pokračovali v aktivitě. Paradoxně nám uškodilo vyloučení domácího hráče, který neudržel nervy a bez míče oplácel Býrhofovi tvrdou hru. Od té doby si zřejmě každý myslel, že je volným hráčem. Ze hry se vytratil systém (spíše začal UB systém) a domácí nás začali zlobit mnohem více. Roura musel zvažovat variantu, že někoho stáhne ze hry, aby se počty srovnaly. Přes zoufalou hru přišly největší tutovky zápasu. Nejdřív Karby z polootočky na malém vápně pálil jen do tyče, chvíli na to parádní Tottiho ryba po Čolkovo precizním centru poslala míč jen o milimetry vedle. Několik brejků domácích muselo být uhašeno zápasnickou vložkou, za které Čolek a Špauc viděli ŽK.

To už domácí nasadili do hry i posledního žolíka, který v první půli absolvoval několik výlovů balónu z potoka a přilehlého močálu. Svojí patnáctiminutovku začal atakem Soukupa, který pro něj skončil prvním knockoutem. Když se probral z mdlob, přimotal se do hlavičkového souboje s Býrhofem, který ho neúmyslně hlavou knockoutoval podruhé. Byl to ale držák, po baletní sestavě připomínající chůzi s 4,2 promile, pokračoval ve hře. Nám se bohužel nepodařilo vytouženého fíka vsítit.

Příští sobotu na Nou Campu uzavřeme první polovinu soutěže s Kozochlupama.

Branky: 6' Totti
Žlutky: Špauc, Býrhof, Čolek
Sestava: Soukup – Honek, Špauc (C), Býrhof, Misha - Pibaro (46' Klofák), Cannavaro, Čolek, Mao – Totti, Karby


Author: Honek


Zpět na přehled




Slovan Blatnice (A) - Kozolupy (A) 3:2 (1:0)

Přezimujeme na bedně

Sobota 11.11.2006 - v posledním mači podzimu jsme na Nou Campu nastoupili proti nepříjemným Kozolupům, se kterými jsme se v září rozešli na jejich hřišti smírně. V domácím zápase jsme brali jen tři body, ale věděli jsme, že cesta k nim nebude jednoduchá. Roura po celotýdenních rozborech videa postavil sestavu, kterou mohl laik považovat za riskantní. Jak se později ukázalo, byla vítězná. Do brány se postavil místo Soukupa Vannyak, cestujícího Mishu na beku nahradil Býrhof s úkolem uhlídat Týceho. Post libera patřil Cannavarovi, Soukup větral na hrotu s Kuličem propracovanou defenzívu. Jako eso v rukávu si Roura ponechal na střídačce Jokera Karbyho. I přes nepříznivé klima přivedl zimomřivý sudí Eben (jako jediný nasadil drtiče mrazu) oba mančafty před slušně zaplněný kotel domácích pořadatelů.

Zápas jsem rozehráli s cílem vsítit maximálně do deseti minut. Hra tomu odpovídala, ovšem i největší optimista brzy poznal, že překonat urputnou defenzívu hostů nebude jednoduché. Přesto naše kombinace byly rozhodně nebezpečnější, do první šance se dostal Kulič, který vyplul sám na velkém vápně, ovšem jeho střelu brankář kryl. Svoji mušku začal zastřelovat i Cannavaro, který se klasicky dostal ke střele z úhlu z pravé strany, brankář bohužel vytáhnul jeden z geniálních zákroků a míč nohama zázračně vykopnul. Zadní řady působily celkem jistě, Býrhof plnil svůj úkol na 100%. Problémy nám dělaly pouze standardky, které Vannyak zaskočený ostrým startem, občas jen nejistě vyrážel. Ve slibné šanci se ocitl i Mao, náročnou ekvilibristiku na penaltě nedotáhl mezi třemi obránci ani do potřebného zakončovacího bodla. Ještě v první půli musel Roura využít svého Jokera, protože na Pibarovi se podepsal každodenní dvousměnný provoz. S bezbrankovým stavem se nesmířil Cannavaro, kterému po Čolkovo autovém vhazování přiťukl Soukup, Cannavaro si zaběhl z levé strany do středu a nechytatelnou pumelicí rozvlnil síť - 1:0.

O poločasové přestávce jsme se k sobě pěkně přitulili, aby jsme udrželi provozní teplotu. Střídání nebylo třeba, soupeře jsme chtěli dorazit. Na zesilující protivítr jsme se snažili reagovat ještě důslednější hrou po zemi. I druhou branku si nejdříve zaměřoval Cannavaro, jeho bomba skončila těsně nad. Brankář Kozolup čaroval i při pokusu Soukupa, kterému zázračně vychytal bodlo z levé strany. Hosté se k zakončení dostávali jen sporadicky, bohužel jsem jim nabídli vyrovnání sami, když se z přímáku přes zeď trefil Týce přesně k tyči - 1:1. V tu dobu zbývalo do konce asi 20 minut, proto jsme se okamžitě pustili do dobývání pevné obrany. A netrvalo to dlouho, prakticky po rozehrání vysunul Totti Cannavara, který nezadržitelně vniknul do vápna a střelou po zemi nedal brankáři šanci - 2:1. Dramatický zápas nezvládl jeden z hostů, který označil Ebena za idiota a putoval do sprch.

O uklidňující třetí kus se postaral Mao, který se dostal po centrovaném míči spolu se Soukupem k zakončení. Naštěstí nedošlo k dávání přednosti, Mao prostě sundal Soukupovi míč z kopačky a s přehledem ho poslal k tyči - 3:1. Vypadalo to, že zápas se bude jen dohrávat, jenže to byl omyl. Hosté zmobilizovali síly a začali zlobit. Po zkušenostech ze Všerub vzal na sebe zodpovědnost Karby a s cílem vyrovnat počty hráčů na hřišti vystřihl červenou kosu. Kozolupský hráč to ale prokouknul a okamžitě oplácel. Pokračovali jsem tedy v přesilovce. Minutu před koncem hrací doby se hosté dostali k lacinému rohu, který Vannyak tradičně decentně podběhl a jeden z hráčů dokázal z nulového úhlu těsně vedle brány poslat míč pod víko - 3:2. Eben oznámil 4 minuty nastavení, žádný nápor jsem už ale nepřipustili a do závěrečné hvizdu jsme balón udrželi daleko před Vannyakovo bránou.

Příští sobotu se uskuteční od 14:00 charitativní zápas s Wunder teamem, jehož výtěžek bude okamžitě propit na závěrečném masopivožraní v prostorách zrenovované hospůdky.

Branky: 39' a 75' Cannavaro, 81' Mao
Žlutky: Špauc
Rote: Joker Karby
Sestava: Vannyak – Honek, Špauc (C), Cannavaro, Býrhof - Mao, Totti, Čolek (76' Dado Pršo), Pibaro (37' Joker Karby) – Kulič, Soukup.


Author: Honek


Zpět na přehled